Rozpočet zůstává v přebytku

Fiskální reforma, ohlašovaná roku 2002 vládou Vladimíra Špidly a ministrem financí Bohuslavem Sobotkou, se zastavila u prvního kroku: zvýšení daňové zátěže. Výsledkem je tři měsíce trvající přebytek státního rozpočtu.

Podle pokladničního plnění dosáhl státní rozpočet na konci září přebytku ve výši 25,8 miliardy korun. Září tak byl třetí měsíc v řadě, kdy vláda hospodařila s plusem a letošní září bylo pro rozpočet nejúspěšnějším zářím ve dvanáctileté historii České republiky.

Nejvyšší v novodobé historii bude letos také složená daňová zátěž, která podle odhadu analytiků dosáhne 35,2 % hrubého domácího produktu, o 0,2 procentního bodu výše, než loni.

V září tak příjmy státního rozpočtu stouply o 87 mld. Kč ve srovnání se stejným měsíci loni na 634,1 miliardy korun. Z toho na daních stát od občanů a podniků vybral o 60,2 mld. Kč více, celkem 568,6 miliardy korun. Vybralo se více na daních z příjmů právnických i fyzických osob (přímé daně) i na dani z přidané hodnoty (nepřímá daň) a zvýšily se i příjmy státu z pojistného.

Tyto nárůsty jsou částečně výsledkem vyšší ekonomické aktivity. Hrubý domácí produkt za 2. čtvrtletí vykázal meziroční tempo růstu 5,1 procenta. Příjmy státního rozpočtu však meziročně stouply o 15,9 procenta.

Stouply však také rozpočtové výdaje. Ve srovnání se zářím minulého roku byly letos vyšší o 20,9 mld. Kč, což odpovídá meziročnímu nárůstu o 3,6 procenta. Dohromady výdaje činily 608,3 miliardy korun. Přitom výdaje na sociální dávky stouply o 4,8 %, absolutně o 20,9 miliardy korun.

„Pozoruhodné je, že procyklicky se vyvíjí pouze příjmová stránka státního rozpočtu (vyšší daňový výběr). Naopak výdaje rozpočtu neklesají, a to navzdory vyšší ekonomické aktivitě,“ zdůrazňuje Petr Sklenář, analytik investiční společnosti Atlantik Finanční trhy. „Rigidita trhu práce a nadmíru štědrý sociální systém způsobují, že sociální výdaje státu (sociální dávky, podpory, apod.) neklesají ani v okamžiku, kdy se ekonomika pohybuje na vrcholu expanze.“

Loni v září byl státní rozpočet v deficitu 40,5 miliardy korun. Letošní výsledek je lepší o 66 miliard korun. To na jednu stranu signalizuje, že letošní rozpočet byl navržen rozumně, odhad příjmů a výdajů vycházel z velmi střízlivého očekávání tempa hospodářského růstu, jež bylo překonáno. Na druhou stranu růst výdajů, a zejména sociálních výdajů, podporuje nutnost přijetí reforem ve výdajových kapitolách.

„Hlavní otázka, kterou by si měla veřejnost klást, zní: když letos dokážeme hospodařit s přebytkovým rozpočtem, proč je na příští rok opět navržen rozpočet schodkový?! Přitom v příštím roce bude ekonomika zřejmě růst velmi obdobným tempem jako letos,“ říká Markéta Šichtařová, šéfekonomka poradenské firmy Next Finance. Její odpověď zní: „Tentokrát při plánovaní rozpočtu na rok 2006 již byl vzat v úvahu rychlý růst ekonomiky a příjmy, které podle odhadu budou dosaženy díky vysokému daňovému výběru, budou použity nikoliv na splácení veřejného dluhu, ale na další výdaje. Lepší kondice ekonomiky byla využita ke zvýšení státního přerozdělování.“

Ministerstvo financí předpokládá, že za celý letošní rok skoční rozpočet ve schodku 65 mld. Kč, o 18 miliard korun nižším, než jaký je schválený.

Veřejné finance jako celek, které zahrnují mj. i hospodaření mimorozpočtových fondů, státních pojišťoven a podobně, podle odhadu ministerstva financí vykáží relativně vysoký deficit 4,8 % hrubého domácího produktu.