V tvrdém alkoholu holduje střed Evropy vodce a fernetu

Ve vyspělém světě jsou národními drinky většinou dovozové, dražší alkoholy. Střední Evropě dal ale kulturní a společenský kvas do vínku "dobroty", nad nimiž se cizinec nejprve hodně oklepe, než si je oblíbí. Tradiční představa, že nejkonzumovanějším českým destilátem je rum (tedy "tuzemák"), bere rok od roku víc zasvé. Domněnka, že Poláci mají rádi vodku, ale přece jen ne tolik jako Rusové, se podle statistik ukazuje být také scestná. Borovička zdaleka není nejoblíbenějším "tvrdým" na Slovensku.

V Česku vede Fernet a Becherovka

Rum nikdy nebyl českou jedničkou. Takzvané "bitters" či aperitivy, tedy v českém případě becherovka a fernet, měly vždy coby kategorie navrch. Nicméně i těch se – stejně jako tuzemáku – vypije rok od roku míň. Stálicí na českém trhu zůstává vodka; možná trochu překvapivě, neboť úsilí výrobců i dovozců se soustředí jinam – reklam na vodku ve sdělovacích prostředcích zdaleka nevidíme tolik jako na jiné kategorie.

Češi neradi whisky

Stabilní a velmi vysokou spotřebu si v ČR udržují likéry. Naopak jistým rozčarováním může být klesající obliba whisky. Zhruba na úrovni whisky – a se stejnou, mírně klesající křivkou spotřeby – se drží brandy, těsně za nimi gin. Česko je ale v relativním přepočtu velice vděčným odbytištěm. Vezmeme-li v potaz, že země má zhruba stejně obyvatel jako Maďarsko, je spotřeba tvrdého alkoholu v ČR řádově jinde. Maďaři nevypijí na hlavu ani polovinu toho co Češi. A zaostává i Polsko, země bez vinic a bez pivní tradice, kde by každý očekával výraznou kompenzaci alkoholového deficitu právě v oblasti destilátů. I Poláci toho ale v segmentu tvrdého alkoholu vypijí na osobu míň než Češi.

Polsku kraluje vodka

Polsko tvoří větší trh než všechny tři zbylé středoevropské země. Česko, Maďarsko a Slovensko dohromady představují asi polovinu velikosti polského trhu. Co na statistikách doslova udeří do očí na první pohled, je obliba vodky. "Dvaadevadesátiprocentní podíl vodky na celkové konzumaci destilátů v Polsku laika šokuje," spokojeně připouští i viceprezident firmy Pernod Ricard Polsko Jan Zytko. Srovnání s ostatními zeměmi regionu v absolutních číslech Polsko snese ještě v oblasti likérů a brandy. Například rumu nebo ginu se ale v celém čtyřicetimilionovém Polsku vypije méně než v České republice, a dokonce méně než na Slovensku. Bitters jsou v Polsku prakticky neznámým pojmem.

V Maďarsku tvrdému tolik neholdují

Pijí-li Poláci překvapivě málo destilátů v celkovém objemu (a překvapivě mnoho vodky), jsou Maďaři vyložení regionální outsideři. Jejich celková spotřeba tvrdého alkoholu je zhruba na úrovni o polovinu menšího Slovenska. Nejvíc "letí" brandy, což je u vinařského národa pochopitelné. Krok Maďaři drží ještě v likérech; vodka se v zemi pije často, ale mnohem méně než kdekoli jinde v zemích Visegrádu. Zatímco trh vínem je víceméně nasycen (32 litrů na hlavu), spotřeba piva, zejména dovozového, je na vzestupu a spotřeba importovaného tvrdého alkoholu roste raketově na úkor domácích pálenek. Celková spotřeba destilátů přitom klesá.

Slováci si oblíbili vodku a brandy

Rozdělení Československa před dvanácti lety bez okolků poukázalo na dost zásadní rozdíly v návycích obou národů. Češi tímto administrativním úkonem vyletěli ve spotřebě piva na první místo na světě, u Slováků se ukázalo, jak málo je baví rum a jak hodně rádi mají vodku a brandy. Těmto kategoriím samozřejmě zdatně konkuruje gin – tedy tradiční slovenská borovička, stejně jako fernety a bylinné destiláty, zvyk importovaný z Čech.