Levice nemíní oddálit restituční tečku

Oddálení termínu, do kterého je při restitucích možné žádat stát o vydání náhradních pozemků, je téměř vyloučené. Proti posunu takzvané restituční tečky, která má nastat s koncem tohoto roku a kterou chce na mimořádné schůzi sněmovny ještě o pět let posunout ODS, se postavila sociální demokracie a komunisté. Tyto strany mají dohromady většinu.

Klid nájemců

Postoj levice uspokojí nájemce půdy, kteří na ní už léta hospodaří. Zmizí riziko, že bude vrácena restituentům. Pokud totiž tečka od počátku roku začne platit, přejdou tyto pozemky do vlastnictví nájemců. Naopak restituenti se budou muset spokojit s tím, že místo pozemků dostanou jen finanční náhrady. Ty jsou navíc vypočteny podle nevýhodných tabulek z roku 1990. "Nechceme už zpochybňovat vlastnictví pozemků," říká předseda zemědělského výboru sněmovny za ČSSD Ladislav Skopal. Vlastníci podle něj měli dost času k uplatnění svých nároků, ale odmítali státem nabízené náhradní pozemky. "Především v Praze byl zájem jen o lukrativní stavební parcely," připomíná.Levice také tvrdí, že o restituční nároky už ani nejde. Podle statistik Pozemkového fondu skoupili na 80 procent restitučních nároků od původních vlastníků obchodníci s pozemky.

"Potřebujeme získat od státu dva a půl tisíce hektarů, které máme pořád jen v nájmu. Když nám půdu vykoupí pod nohama obchodníci s restitučními nároky, jak budeme dál pracovat? Zprivatizovali jsme stáje a další budovy v hodnotě sto miliónů korun. Ale chybí to nejpodstatnější - půda," říká Vladimír Tůma, šéf zemědělské firmy Agro&Kombinát Dolní Žandov na Karlovarsku.

Postoj levice však přinese i křivdy - lidem, kteří se zatím svého majetku nedomohli. Velkou nejistotu přinese například pro Marii Burianovou z Klatov. Ta usiluje o zbývající část pozemku v Železné Rudě. "Část jsme na jaře dostali po 13 letech sporů. Zbytek drží bohatý nájemce a chce pozemek celý. Nechci peníze ani žádné bažiny. Soudím se s Pozemkovým fondem, a to potrvá léta," obává se Burianová.

Vedení fondu ujišťuje, že v případě soudního sporu o pozemky restituční tečka platit nebude a lidé jako Marie Burianová budou moci dál o vrácení půdy usilovat. Fond tvrdí, že nebudou restituční tečkou "odsouzeni" už jen k nevýhodné finanční náhradě."Pozemkový fond ale může takové ujištění kdykoliv odvolat," zpochybňuje však sliby úředníků poslanec ODS Miloslav Kučera. "Lidem pak nezbude než podávat žaloby přímo na stát," říká. I poslanec Skopal soudí, že o podobě vyrovnání, zda půjde o peníze či o půdu, rozhodne soud.Marie Burianová proto zvažuje, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Levice přitvrdila

ČSSD a KSČM původně souhlasily s posunem termínu o rok, ale pak svůj postoj změnily. Proti posunu je ministr zemědělství Petr Zgarba a stejný názor zastává i prezident Agrární komory Jan Veleba."Mělo by konečně začít období stability, aby každý věděl, že se s jeho pozemky nebude hýbat," říká. Zatím zbývá vypořádat nároky za 1,6 miliardy korun.Rozhodovat se nebude jen ve sněmovně. Restituenti spoléhají i na Ústavní soud - osmdesát pravicových zákonodárců ho požádalo o zrušení celé restituční tečky.