Andula krmí nemocné lesy vápníkem a hořčíkem

Žlutého dvouplošníku zvaného Andula, který zasypává lesy bělavým práškem, si mohli v těchto dnech všimnout lidé na Vyšebrodsku. Lesy totiž v důsledku imisí trpí vyšší půdní kyselostí, stromy chřadnou, a tak lesníci zahájili jejich vápnění. Imisní poškození, které postihlo Krušné a Jizerské hory, se nevyhnulo ani lesním porostům Šumavy. "V současnosti není stav ovzduší tak strašný jako dřív," řekl včera vyšebrodský lesní správce Jan Märtl. "Porosty ale poškozují rezidua z minulých období. Hodně zjednodušeně řečeno - půda je z hlediska výživy stromů chemicky znečištěná. Chemické reakce v ní probíhají pomalu, a tak dlouho trvalo, než se příznaky projevily, a dlouho bude trvat, než se stav půdy podaří upravit," vysvětlil.

Imise zasáhly všechny pohraniční hory a na Šumavě se začínají projevovat nejpozději. Nepřispělo jí ani to, že v dobách, kdy bylo pohraničí hodně osídleno, lidé používali lesní hrabanku jako stelivo. Lesní správa Vyšší Brod, LČR s. p., má v pásmu ohrožení "C" celkem 3715 hektarů lesních porostů. "To představuje dvacet procent lesa," uvedl revírník Miroslav Kubišta. "V některých místech už vlivem imisních škod porosty výrazně prořídly. Stromy chřadnou a odumírají," dodal. Odborné analýzy potvrdily, že příčinou je snížený obsah některých živin v půdě. Ke snížení půdní kyselosti a doplnění chybějících prvků proto odborníci doporučili aplikaci dolomitického vápence.

"I z letošního průzkumu stavu výživy lesa v chřadnoucích porostech vyplynula potřeba meliorace půdního prostředí. Protože nelze spoléhat na samovolnou regeneraci nebo na biologickou melioraci, která spočívá ve vysazování listnatých dřevin, přistoupili jsme k leteckému vápnění," řekl Miroslav Kubišta. Vápnění hradí ministerstvo zemědělství a zatím na padesáti hektarech ho provádí letecká firma z Hosína.