Vyvlastnění pozemků pro letiště se Senátu nelíbí

Horní komora parlamentu nejspíš odmítne návrh zákona o vyvlastnění pozemků, které jsou potřebné pro stavbu nové vzletové a přistávací dráhy v Ruzyni. Senátoři z hospodářského a ústavně-právního výboru dnes sice potřebu nové dráhy uznávali, její označení za veřejný zájem ale považují za protiústavní. Pokud Senát zákon odmítne, bude o něm muset rozhodovat znovu Poslanecká sněmovna, která může veto horní komory přehlasovat. Senátoři poukazovali na červencový verdikt Ústavního soudu, který v zákonu o vnitrozemské plavbě zrušil pasáž o tom, že je veřejným zájmem výstavba jezů na Labi. Poslanec ČSSD Jaromír Schling se ale jako předkladatel "ruzyňského" návrhu domnívá, že jeho předloha může před Ústavním soudem obstát, neboť se odvolává na platné územní plány Prahy a Hostivic.

Za protiústavní považuje normu také finanční skupina Penta Investments, která vykoupila asi čtvrtinu pozemků nutných pro výstavbu nové dráhy, neboť se chce podílet na provozování pražského letiště. "Předkladatelé zákona pod vlajkou boje proti spekulantům neváhají jít cestou prosazování protiústavního zákona. My jsme pozemky nenakupovali za účelem spekulací, ale jako seriózní zájemce o výstavbu další dráhy na ruzyňském letišti," řekla již dříve mluvčí Penty Jana Studničková. "Zákon je na hraně ústavnosti," řekla senátorka Soňa Paukrtová (za US-DEU). Problém je podle ní i v tom, že Praha prý označila stavbu vzletové dráhy za veřejný zájem řádově před dvěma týdny. Kdyby to učinila dříve, pozemky by nemohly být vydány soukromé firmě, uvedla senátorka.

Jiří Šneberger (ODS) navrhl zamítnutí kvůli tomu, že systémově nelze řešit takové situace "zákony ad hoc". Podle Jiřího Stodůlky (KDU-ČSL) norma nerespektuje nález ústavních soudců, označil ji za "paakt". Podle Ústavního soudu přísluší rozhodování o tom, co je ve veřejném zájmu, pouze správním orgánům, a ne zákonodárcům.

Penta nabídla letišti dvě varianty řešení současné situace. První možností bylo, že Penta od letiště koupí i zbývající pozemky a bude financovat výstavbu dráhy zhruba za pět až sedm miliard korun sama. Ranvej by pak letišti pronajímala. Druhou možností bylo založit společný podnik. Studničková nevyloučila ani další možnosti včetně prodeje pozemků letišti. Penta pozemky vykupovala ve většině případů asi za 500 Kč za metr čtvereční. Letiště údajně nabízelo 400 až 700 korun.

Senátoři se se Schlingem shodovali na tom, že by měl podobné situace do budoucna řešit nový stavební zákon. Jeho schvalování ve sněmovně je ale velmi komplikované.

Zákon o nové dráze v Ruzyni má umožnit pozemky vyvlastnit za cenu v místě obvyklou, a tím urychlit stavbu tzv. paralelní dráhy. Ruzyně ji podle odhadů potřebovat nejpozději kolem roku 2010. Stavba nové třetí dráhy by měla přijít asi na sedm miliard korun. Měla by začít v roce 2007 a dráha by mohla sloužit od roku 2009. Letos Ruzyně odbaví podle očekávaní 11 milionů pasažérů, tedy o 15 procent více než loni.