Rok po vichřici se Tatry docela změnily

Je to smutné. Byli jsme tady i vloni, když to padalo. Moc se toho ale nezměnilo. Tamhle nad silnicí je stále nepořádek a nikde nikdo, kdo by uklízel," kroutí hlavou turista Štefan Varga z Bratislavy. V těchto dnech přijel znovu do Vysokých Tater, aby se podíval, jak pokročilo odstraňování následků přírodní katastrofy, která postihla slovenské velehory vloni 19. listopadu. Za rok sice z Tater odvezly kamiony tisíce kubíků dřeva a brigádníci z celé Evropy odstranili přes 7000 vyvrácených kořenů, přesto jsou i dnes ještě na mnoha místech vidět zlámané a vyvrácené suché smrky. Zdejší obyvatelé ale vidí věci jinak. "Udělalo se toho dost. Byly vyčištěny prostory kolem obydlí a hotelů, máme nové veřejné osvětlení, byla opravena poliklinika i školy," řekla Táňa Hoholíková z Tatranské Lomnice.

Turisté, kteří nebyli v Tatrách delší dobu, jsou však podle ní i dnes v šoku z toho, co vidí. "Udělali jsme veliký kus práce. Ale ještě pořád nás toho hodně čeká," říká primátor Vysokých Tater Ján Mokoš, kterého teď zaměstnává příprava vzpomínkové akce k výročí katastrofy. Do horbylo pozváno na 300 osob, včetně členů vlády a těch, kteří věnovali na obnovu víc než 100 000 korun. Na zítřejší konferenci jim bude představena studie rozvoje území pro příští roky; plánuje se také slavnostní odhalení památníku, který nechala radnice postavit za peníze dárců z Prahy. Loňská kalamita vyvolala nebývalou soudržnost lidí, která se projevila také v různých sbírkách.

Celková pomoc Tatrám dosáhla přibližně jedné miliardy Sk. Slovenská vláda přispěla téměř 700 miliony, přičemž asi 130 milionů korun činily jen náklady na obnovu tatranské železnice. Nejvíc, asi půl miliardy korun, získaly Státní lesy Tatranského národního parku (SL TANAP), které už značnou částku investovaly do obnovy poničených území, turistických stezek a úpravy vodních toků. Podle ředitele SL TANAP Petra Lišky bylo doposud nově vysazeno 130 hektarů lesa. Navíc se SL TANAP podařilo díky prodeji kalamitního dřeva vytvořit rezervu na obnovu lesů v objemu 600 milionů Sk. Významnou měrou se ale na sbírkách pro Tatry podílely i různé nadace. Podařilo se jim získat přes 140 milionů. Z toho téměř 37 milionů Sk darovali přímo nebo prostřednictvím nadací občané a kraje a města sousední ČR. Dalších 217 milionů Sk činila pomoc EU. V ichřice v Tatrách však nevyvolala jenom soudržnost. Byla i příčinou ostrých sporů. Zejména mezi lesníky a ochránci přírody. "Rok, který uplynul od kalamity, je promarněnou šancí změnit přístup k ochraně TANAPu," soudí šéf ochranářského sdružení Vlk Juraj Lukáč. Na vyčištěném území bude podle něj zase jenom lidmi vysazený "umělý" les, přičemž vyslovil obavu, že se v Tatrách v příštích letech prosadí různé rozvojové projekty provázené masivní výstavbou. Šéf městské Kanceláře obnovy Vysokých Tater Peter Plachý přiznává, že se připravuje hodně projektů. "Nikdo tady ale nechce stavět žádné lunaparky," zdůrazňuje. "Vysoké Tatry žijí z turistů a lidé na jejich území také," dodává k tomu šéf Sdružení cestovního ruchu Peter Chudý.

Po kalamitě se sice všichni obávali velkých problémů, skutečnost byla ovšem úplně jiná. "Ukázalo se, že i postižené Tatry dokáží přilákat turisty. Vloni v zimě jsme sice zaznamenali meziroční pokles návštěvníků asi o 20%, ale už v létě přišlo do Tater asi o 11% více lidí než rok předtím," zdůraznil. Přírodní katastrofa měla podle něj pozitivní vliv také na podnikatele. Začali víc spolupracovat. "Kalamita přinesla šanci a naději na změny k lepšímu," soudí Chudý.. Celkově smršť zasáhla na celém Slovensku téměř 330 000 hektarů lesního porostu. Jen v TANAPu zničila 12 600 hektarů (asi čtvrtinu z celkové rozlohy tatranských lesů). Vichřice také připravila o přirozené životní prostředí řadu divokých zvířat. Katastrofální následky umocnil ještě rozsáhlý požár, který v Tatrách vypukl letos 30. července.