Zemědělci dluží státu tři miliardy korun

Stát může přijít o miliardy korun vinou špatné účetní evidence na ministerstvech zemědělství a financí. Jde o půjčky, které státní rozpočet poskytl zemědělským podnikatelům v první polovině devadesátých let a které dosud nejsou splaceny. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad v databázi ministerstva zemědělství (MZe). Zatím se z více než sedmi miliard korun, které stát poskytl na rozjezd zemědělcům, do poloviny loňského roku vrátilo do státního rozpočtu pouze 1,9 miliardy Kč, přičemž o další dvě miliardy byl dluh snížen bonifikacemi.

Podle nálezu NKÚ vložil stát do zemědělsko-potravinářského komplexu v letech 1991 až 1995, tedy v době jeho transformace, 22,5 miliardy korun. Z toho bylo sedm miliard poskytnuto formou bezúročné půjčky či tzv. návratné finanční výpomoci. Tyto půjčky peníze se mají do státního rozpočtu vrátit do roku 2008.

Podle odhadu NKÚ by se vrátit měly ještě zhruba 3,5 miliardy korun. Kolik peněz a kdy nakonec skutečně stát dostane zpět, je podle NKÚ obtížné říci, protože se mezitím několikrát změnila pravidla. Některým příjemcům půjček byly měněny splátkové kalendáře a navíc jim byly přiznávány bonifikace, které jejich povinnost vůči státu snížily.

Chybí přesná evidence

Bonifikace se pohybovaly mezi dvaceti a sedmdesáti procenty a MZe je přiznalo k 5231 uzavřeným smlouvám ze 7626, čímž snížilo dluh téměř o dvě miliardy korun.

NKÚ upozornil na fakt, že „v důsledku odložení nebo rozložení splátek se rok návratnosti posledních splátek posunul až do roku 2019“. K přesným údajům ale bylo i pro jeho kontrolory těžké se dostat, protože „vedle sebe existují dva evidenční systémy, které na sebe nenavazují a ze kterých ani nelze zjistit přesné údaje o stavu návratných finančních výpomocí“, tvrdí závěr kontroly.

Ten systém, který vede MZe, považuje NKÚ za ne zcela přesný a úplný. Druhý spravují finanční úřady, které však s odvoláním na povinnost zachovávat mlčenlivost konkrétní údaje nesdělují. Podle NKÚ na nepřehledném systému mohli vydělat ti, kteří své povinnosti vůči státu neplnili. „Ministerstvo financí společně s ministerstvem zemědělství stále mění podmínky pro splácení výpomocí. Úlevy jsou poskytovány bez ohledu na to, zda nebudou zvýhodněni příjemci, kteří nedodrželi vždy rozpočtovou kázeň, před příjemci, kteří výpomoc řádně spláceli,“ konstatuje NKÚ. Píše, že to považuje za demoralizující pro ty, kteří řádně podmínky své smlouvy plnili.

Za stav nesou podle NKÚ odpovědnost obě ministerstva. MZe, které půjčky poskytovalo, i MF, jehož prostřednictvím jsou spláceny. Zatímco finance připustily, že kvůli nepřehlednosti systému, kdy se kompetence roztříštily mezi dva úřady, se nahromadily problémy, resort zemědělství se proti nálezu NKÚ ohradil.

Podle financí bude odstraněna řada těžko řešitelných problémů, jen pokud druhé ministerstvo „začne bezodkladně plnit povinnosti poskytovatele státních rozpočtových prostředků formou nevratných finančních výpomocí“. Nález NKÚ označilo ministerstvo financí za opodstatněný, potřebný a prospěšný a věří, že v této oblasti „bude již nastolen právní stav“. Resort zemědělství se hájí tím, že „cílem zemědělské politiky nebylo vrátit poskytnuté státní finanční prostředky do státního rozpočtu za každou cenu“. Protože nechtělo zemědělce zlikvidovat, umožnilo měnit splátkové kalendáře a poskytlo i bonifikace. Právě ty se staly předmětem sporu obou ministerstev.