Veleba: Češi mají negativní vztah k zemědělcům a jejich výrobkům

Agrární špičky z celé republiky diskutovaly na Bystřicku o problémech našeho zemědělství. V Lísku se totiž konal jedenáctý ročník celonárodního setkání zemědělských podnikatelů. Nechyběl na něm samozřejmě ani prezident České agrární komory Jan Veleba.

* Jak jsou na tom zemědělci na Vysočině oproti zbytku republiky?

Jsou zde určitá specifika. Zemědělství Vysočiny si uchovalo určitou tradici v chovu dobytka, takže nejsou problémy s přebytečným obilím. Co zemědělci vypěstují, to také spotřebují. Mají také určitou výnosovou jistotu, protože jsou tu dobré srážky, a krajští politici zemědělství uznávají a vnímají. Nechci to malovat na růžovo, ale jsou tady menší problémy než třeba na jižní Moravě.

* Proti tomu se dá namítnout, že někteří místní zemědělci měli letos zvlášť kritický rok. Drtí je levný dovoz brambor...

Ano. Vysočina, to neznamená jen skot a mléko, ale také brambory. Problémem je jejich cena. Není to ale černobílá záležitost. Je tady mnohem větší úroda než v minulých letech. Také došlo k tomu, že když jsme vstupovali minulý rok do Evropské unie, tak to zahraniční zemědělci teprve okoukli a připravili se. Naplno sem začali dovážet právě letos.

* Co proti tomu dělat?

To je složitá otázka. Jsem ale přesvědčen, že máme jenom jedinou možnost. Sdružit se do silných odbytových organizací a dát svoji úrodu k dispozici, abychom měli silnou vyjednávací pozici. Mám dojem, že naše kontrolní orgány jsou laxní. Všimněte si, že třeba Rusko zastavilo ze dne na den dovoz masa. Myslím, že bychom také měli něco proti dovozu udělat. Jenže naše orgány na tohle nejsou naladěny, jsme příliš liberální, máme strašně slabé národní cítění v oblasti zemědělství.

* Velkou roli hrají také samotní konzumenti, že?...

Přesně tak. Třeba teď Agrární komora začíná akci kolem obchodních řetězců. Snažíme se lidem sdělit, aby dali přednost českým výrobkům. Kdyby se to podařilo, mnoho věcí by se hned vyřešilo.

* Jak je možné, že jsou dovezené potraviny tak levné?

Takový zemědělec v Rakousku dostává o 42 procent více dotací než ten v České republice. Může si tedy dovolit dát nižší farmářskou cenu a dovézt to k nám.

* Za jak dlouho dostanou čeští zemědělci stejné dotace jako ti ve staré evropské patnáctce?

Přístupové dohody jsou podepsané tak, že se to vyrovná až v roce 2013. Zvyšuje se to postupně, asi o pět procent ročně. Zatím nám však vláda nikdy nedala tolik, co nám podle kodaňských dohod dát může. Jestliže letos jsme měli dostat 60 procent, dostaneme jenom 58. Peníze jdou někam jinam, úplně mimo zemědělství. Je to zase politická záležitost. Neshodli se v názoru, že bychom to měli dostat. Zemědělství je tady odsouváno na druhou kolej.