Rozpočet EU je spravedlivý

Navrhovaný rozpočet Evropské unie je založen na čtyřech zásadách.

1) Klade důraz na rozpočtovou kázeň. V roce 2004 navrhla Evropská komise rozpočet ve výši 1025 miliard eur, což odpovídalo 1,24 procenta hrubého národního důchodu (HND) členských států. Británie a pět dalších členů EU - Francie, Německo, Švédsko, Rakousko a Holandsko -dospěly k názoru, že tato částka je příliš vysoká. Současný návrh počítá s rozpočtem ve výši 847 miliard eur, což je 1,03 procenta HND.

2) Navrhovaný rozpočet se zaměřuje na rozšíření. Novým členům poskytne dodatečné investice. Tato pomoc prospěje nám všem, poněvadž dojde ke zvýšení celkového objemu obchodu v rámci EU, k nárůstu pracovních příležitostí a k dalšímu hospodářskému růstu. Je správné, aby starší a bohatší státy přispívaly více. Náš návrh umožní, aby nové členské státy získaly 150 miliard eur. To je přibližně pětkrát více, než dostávají nyní. Celková částka, již prostřednictvím všech evropských programů obdrží, bude v dnešních cenách dvakrát vyšší než rozpočet Marshallova plánu. Půjde o částku přibližně 2500 eur na každého občana. Polsko, největší z nových členských států, obdrží za sedmileté období rozpočtu čistou částku převyšující 60 miliard eur. Litva, jeden z nejmenších států, dostane přibližně 10 miliard. Zkušenosti ukázaly, že nové členské státy nedokážou utratit vyčleněné finance. Návrh zahrnuje všechna opatření, jež zajistí, aby nové členské země dostaly peníze rychleji a využily je efektivněji.

3) V červnu se po některých zemích chtělo, aby poskytovaly nepoměrně vyšší čisté příspěvky. Proto pět zemí tehdejší návrh rozpočtu odmítlo. Británie například měla platit během sedmiletého rozpočtového období 20 miliard eur navíc. Čistý britský příspěvek by podle tohoto návrhu byl přibližně o polovinu větší než příspěvek Francie nebo Itálie. Je též třeba zdůraznit, že i přes tzv. britskou slevu zaplatila Británie za posledních 20 let skoro dvakrát více, než činily čisté příspěvky Francie a Itálie. Británie je ochotna platit spravedlivý podíl, ale pouze spravedlivý. Navrhli jsme dalších 8 miliard eur navíc na náklady rozšíření. Existuje několik způsobů, jak prostředky poskytnout. I podle současného návrhu rozpočtu by Británie zůstala druhým největším čistým přispěvatelem po Německu. Ale rozdíl mezi naším čistým příspěvkem a příspěvky jiných srovnatelných zemí by byl menší.

4) Rozpočet má napomáhat reformě Evropské unie tak, aby lépe obstála ve světovém hospodářství. V současnosti EU stále utrácí 40 procent svého rozpočtu na společnou zemědělskou politiku, z níž profituje pouhých 5 procent populace EU. Náš rozpočet by zajistil celkové a rozsáhlé přehodnocení jak na straně příjmů, tak na straně výdajů včetně zemědělství. Přehodnocení by prováděla Evropská komise, která v roce 2008 předloží příslušnou zprávu. Na základě tohoto přehodnocení by EU mohla provádět změny ve finančním období 2007-2013. Náš základní postoj k tzv. britské slevě se nezmění, pokud se zároveň zásadně nezmění společná zemědělská politika. Jednání o rozpočtu nejsou nikdy snadná a tento případ není výjimkou. Ale jsme i nadále odhodláni dosáhnout dohody na Evropské radě v prosinci. Zkušenosti ukázaly, že nové členské státy nedokážou utratit vyčleněné finance. Návrh zahrnuje všechna opatření, jež zajistí, aby nové členské země dostaly peníze rychleji a využily je efektivněji.