Opatření kvůli ptačí chřipce způsobila chovatelům škody

Až statisícové škody napáchala chovatelům holubů a okrasné drůbeže z Olomoucka mimořádná veterinární opatření kvůli ptačí chřipce. Náhradu požadují po ministerstvu zemědělství. Mnozí chovatelé také opatření kritizují. Mimořádná veterinární opatření se na přelomu října a listopadu dotkla téměř všech chovatelů ptactva, holubů a drůbeže. Například olomoucký okresní výbor Českého svazu chovatelů (ČSCH) odhadl ztráty na více než 60.000 korun. "Počátkem listopadu jsme uspořádali výstavu v Přerově. Kvůli zákazu vystavování ptactva, holubů i drůbeže byli k vidění jen králíci.

Předem jsme však už nechali natisknout katalogy, nakoupili čestné ceny a objednali odborné posuzovatele. Opatření považujeme za příliš přísná," řekl deníku místopředseda ČSCH Oldřich Říha. Několikanásobně vyšší ztráty utrpěli chovatelé poštovních holubů, kteří 22. října ve Šternberku uspořádali jubilejní výstavu Setkání mistrů. "Pozvali jsme holubáře z Polska a Slovenska. Museli jsme jim ale říct, že přijeli zbytečně. Zákaz výstav totiž ministr nařídil v noci, takže jsme vystavovatele nemohli předem informovat. Jediný holub, kterého jsme ukázali, byl sádrový, bez klinických příznaků nemoci," podotkl pořadatel akce Stanislav Matuška.

Ani v sousedním Německu podle něj nebyla veterinární nařízení kvůli ptačí chřipce tak razantní jako v Česku. "Výstavy i mezinárodní veletrhy poštovních holubů tam pořádali bez problémů. Naši akci ministr zrušil přes noc, takže jsme utrpěli škodu 250.000 korun. Náhradu budeme žádat na ministerstvu zemědělství," řekl Dni Matuška.

Mluvčí ministerstva zemědělství Tomáš Loskot kompenzaci ztrát připustil. Chovatelé o ni mohou žádat na odboru administrace živočišných komodit. "Jsme připraveni uhradit až 100 procent skutečných ztrát, pokud se ale prokáže, že vznikly zavedením mimořádných opatření. Jedná se například o náklady na nájem výstavních prostor nebo tisk katalogů. Nevyplácejí se náhrady za ušlý zisk ze vstupného," upozornil Loskot.