Co dělají myslivci v lednu

V zimních měsících je myslivec především hospodář, který musí pomoci lesní zvěři zajistit potravu a pomoci jí tak přežít zimu. Vyznavači Hubertova cechu proto v těchto dnech přikrmují lesní zvěř i několikrát týdně, zvláště pokud je předkládáno jadrné krmivo. Velmi užitečné jsou přikrmovací zařízení, ze kterých je možno dávkovat menší množství jadrného krmiva pro zvěř, a tak nemůže dojít k nadměrné konzumaci jadrného krmiva jedním kusem zvěře, což by vedlo k závažným zažívacím potížím.

Ve všech krmelcích pro spárkatou zvěř by měl být dostatek kvalitního sena (tedy nikoliv otavy - lupenaté druhé seče, které není příliš vhodná pro zvěř v tomto období). Seno, které vypadlo z krmelců na zem musí být odstraněno, protože může být znečistěno a kontaminováno zárodky parazitů.

Zajícům myslivci předkládají seno v otýpkách přivázaných ke stromům, keřům či kůlům. Srnčí zvěři předkládají jadrná krmiva v přiměřených dávkách. Předkládání jadrných krmiv jelení zvěři se raději vyhneme. Pokud nemá jelení zvěř v potravě dostatek siličnatých látek a pryskyřic působí zvýšené škody ohryzem, které bývají největší právě v prvních měsících roku. Dužnatých krmiv předkládáme jen tolik, aby je zvěř stačila během několika dnů zkonzumovat.

Bažantům sypeme do zásypů především jadrná krmiva, nejlépe do zakryté suché hromady plev či zadiny. Bažanty přikrmujeme podle potřeby, zásadou by mělo být, aby v zásypech vždy bylo přiměřené množství potravy k počtu stavů drobné zvěře v honitbě. Kachny přikrmujeme na ledě nebo v zásypech na okraji vodních ploch.

Myslivecký hospodář shromažďuje záznamy o lovu zvěře a jejím úhynu, evidenci vydaných plomb a lístků o původu zvěře, evidenci o nakládání se zvěří a zvěřinou. Podle dispozic státní správy myslivosti podává hlášení o průběhu lovu. Hospodář dbá na udržování klidu v honitbě, zejména v okolí krmných zařízení. Stará se rovněž o citlivé vysvětlení veřejnosti, že procházka s volně pobíhajícím psem je v tomto období pro zvěř velmi nebezpečná. Pokud je vyšší sněhová pokrývka raději hospodář zruší pořádání nátlaček na lišky a černou zvěř.

Leden je také období schůzí mysliveckých sdružení, na kterých je plánovaná činnost v dalším roce. V lednu probíhají také myslivecké plesy a bály, které patří díky bohaté zvěřinové tombole k nejoblíbenějším.

Největším nepřítelem pro zvěř však není mráz a sníh, ale lidská bezohlednost. Největší problémy způsobují v honitbách pejskaři, kteří nechávají svá zvířata pobíhat volně po lese. Dle zákona o myslivosti a potažmo i zákona o lesích není možno volně venčit psa v přírodě (honitbě). Zvěř instinktivně vykonává v zimě minimum pohybu. Pokud pes vyleká srnčí zvěř, ta před ním uniká. Slabší nebo často rušené kusy zvěře se pak nedokáží se vyrovnat s takovým výdejem energie a umírají na celkové vysílení nebo na záněty dýchacího ústrojí.

Myslivci začínají s přikrmováním zvěře už po žních, aby si vytvořila dostatečné tukové zásoby na zimu. Seno, siláž a další potravu doplňují pak myslivci až do začátku dubna, protože i když je na jaře je již potravy dost, čerstvé výhonky trávy mohou způsobit závažné průjmy, a to díky nevyhovujícímu poměru mezi draslíkem, vápníkem a hořčíkem.

Při přikrmování zvěře se v lednu vyvarujeme podávání zrna pšenice a ječmene, protože ty mohou způsobovat zažívací problémy u přežvýkavé zvěře. Aktivita předžaludků přežvýkavců je utlumená, objem předžaludků zmenšen o 1/3, a zmenšená o 1/3 je i resorpční plocha ve střevech. Zažívací trakt je tak přizpůsoben nedostatku potravy v zimních měsících. Pokud máme dostatek tohoto krmiva, zamícháme jej raději, spolu s některým z objemových krmiv. Za nejlepší krmivo považujeme zrno ovsa, kvalitní kukuřičná siláž, kvalitní senáž a kvalitní luční seno. O vhodnosti nerozhoduje předkládané množství, ale mnohem více pravidelnost předkládání (oves, siláž a senáž minimálně 1 x za týden v přiměřeném množství).

Pokud někdo chce také pomoci zvěři nějakým krmivem, je dobré ho donést přímo do krmelců, na mokrém sněhu začne všechno rychle nahnívat a bobtnat a zvěři může pak spíše uškodit. Kolem krmelců by se měli lidé pohybovat co nejméně, všude totiž zanechávají pachové stopy, které odrazují zvěř. Se psy by do přírody v době sněhové pokrývky neměli vůbec vydávat.

15. ledna končí doba lovu jelena evropského a jelena siky a hus. Po obnově (čerstvě napadlý sníh) a řádném obeznání pořádají myslivci společné lovy (naháňky, nátlačky) na černou zvěř a přemnožené lišky. Na společném lovu můžeme lovit jen selata a lončáky prasete divokého (černé zvěře), pokud orgán státní správy myslivosti neupravil podmínky lovu ve smyslu doporučení ministra zemědělství ze dne 21. 7. 2004. Koncem ledna končí doba lovu bažanta v bažantnicích, a tak v současnosti probíhají poslední lovy. Dále se smí v lednu lovit kuna lesní a kuna skalní, straka, vrána, liška, sele a lončák prasete divokého.

V zimních měsících je důležitá také opatrná jízda na namrzlých vozovkách. Českomoravská myslivecká jednota vyzývá ke zvýšené opatrnosti řidičů ve vztahu ke zvěři, která se často vyskytuje v okolí silnic. Řidiči by měli mít na paměti, že zvěř v zimních měsících se vyskytuje v okolí silnic a to zvláště zaječí zvěř (zající konzumují zbytky rostlin potřísněné posypovou solí v zimních měsících, využívají vyšší teploty na vozovce pro osušení svého těla za vlhkého počasí). Dále probíhá přirozená denní migrace zvěře, která je přirozeným jevem, což nelze nijak ovlivnit a je nutné počítat s nebezpečím vstupu zvěře na vozovku, čemuž by měli řidiči přizpůsobit rychlost jízdy v nebezpečných úsecích zvláště v blízkosti lesa. Dle policejních statistik bylo hlášeno za rok 2005 celkem 8,5 tisíce střetů dopravních prostředků se zvěří. Skutečný počet střetů je však mnohem vyšší a odhadovaná škoda na zvěři je několik miliónů Kč ročně. Další podrobnosti v dalším přiloženém souboru.

Jiří Šilha, sekretariát Českomoravské myslivecké jednoty