Malé a střední podniky v roli žadatelů o dotaci ze zdrojů EU

Umějí už menší firmy v Česku využívat evropské peníze? Malé a střední firmy jsou všude považovány za motor ekonomiky a také v Česku se významně podílejí na tvorbě pracovních příležitostí i HDP. Přesto nelze říci, že by ČR naplno těžila z jejich národohospodářského potenciálu. Může tomu napomoci podpora z peněz EU, zejména ze strukturálních fondů? A umějí jí naše MSP využívat?

Hovoří-li se o podpoře podnikání a šancích podnikatelských subjektů získat dotace, ve většině případů se skutečně jedná o podporu využitelnou malými a středními podniky (MSP), popřípadě podniky drobnými. Než se však pustíme do rozboru dosavadního vztahu českých MSP k nejrůznějším formám podpory ze zdrojů Evropské unie, bude účelné přesně definovat, jak velké firmy do kategorie MSP patří, popřípadě jak je tato skupina firem dále vnitřně strukturována. V EU definuje MSP příslušná směrnice Evropské komise (box 1). Z hlediska šance na získání dotace ze zdrojů EU je pro podnikatelské subjekty tato definice EK, a tedy i určení, zda splňují definici MSP, zcela klíčová. Valná většina podpor pro podniky je totiž určena právě pro malé a střední podniky, některé pak jen pro podniky malé. Oproti dřívější definici MSP, která byla platná do konce roku 2004, se přitom příznivě zvýšily limity pro výši aktiv a čistého obratu u všech tří kategorií, zejména u malého podniku, čímž se rozšířila skupina podniků zařaditelných do kategorie MSP. Jako důležitou praktickou informaci lze zdůraznit i to, že podnikatel neztrácí v roce podání žádosti o podporu statut MSP ani v případě, že v posledním roce nesplnil podmínky definice - rozhodující je, zda v posledních třech letech byl alespoň dvakrát posuzován jako MSP.

OTEVŘENÝ, ALE NÁROČNĚJŠÍ TRH

MSP tvoří v rámci EU jeden ze základů národních ekonomik jednotlivých členských států a také v ČR se rozhodující měrou podílejí na zaměstnanosti a tvorbě HDP. MSP rovněž vedou k rozvoji místní ekonomiky, vytvářejí nezbytné služby a pracovní příležitosti, využívají místní zdroje a umožňují větší ekonomickou nezávislost regionů, krajů i státu jako celku. Význam MSP je značný i v Česku, dosud se však ne vždy dařilo jejich národohospodářského potenciálu plně využít. Již před vstupem ČR do EU existovala pro MSP možnost získat prostředky z předvstupních fondů, zejména v programu SAPARD. Mezi hlavní bariéry tehdejšího využití těchto možností, a tedy i intenzivnějšího rozvoje našich MSP, patřil nedostatek vnějších zdrojů financování (zejména úvěrů), malá informovanost o dotačních příležitostech a také nedostatek schopností a odborných znalostí nezbytných pro získání dotací. Význam vstupu ČR do EU umožňuje českým podnikům neomezený přístup na trhy členských zemí, kde již vývozu českých produktů nebrání téměř žádné překážky. Stejně tak mají české podniky možnost účastnit se výběrových řízení ve všech zemích EU za stejných podmínek jako jejich unijní konkurenti. Na takto otevřeném trhu však mohou uspět pouze ty podniky, které se budou schopny adaptovat na podmínky jednotného trhu. Čeští podnikatelé tak postupně ztrácejí cenovou konkurenční výhodu, a musí se proto učit prosazovat se vysokou produktivitou, kvalitou, inovací, servisem, operativností a péčí o zákazníka. K tomu všemu lze přitom využít i dotací. Nejen v ČR jsou tak MSP významnými příjemci dotací a dalších forem přímé či nepřímé podpory.

MSP MÍŘÍ HLAVNĚ DO OPPP

Jak ukazují již zpracované analýzy, například "OPPP - vlajková loď v čerpání strukturálních fondů" z minulého čísla DV, z hlediska formy je u nás největší zájem o podporu ve formě dotace, ať již z OP Průmysl a podnikání, SROP nebo OP Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství. Ovšem malý není ani zájem MSP a drobných podnikatelů o podpory ve formě zvýhodněného úvěru s nízkou úrokovou sazbou, popřípadě podřízené úvěry. Naopak zájem o kombinovanou podporu dotace-zvýhodněný úvěr, nabízené v programu Inovace, byl dosti nízký. Z hlediska zaměření projektů jasně vedou tzv. "tvrdé projekty", tedy investice do pořízení dlouhodobého majetku, zejména pak strojů a výrobních zařízení, kde je zaznamenatelný výrazný převis "poptávky" ze strany MSP nad alokací finančních prostředků. Například v OPPP byla již ke konci listopadu z hlediska objemu prostředků na schválené projekty překročena alokace na období 2004+2005 u tří opatření, u dalších činí poměr schválené dotace k alokaci více než 50 % (tabulka). U opatření Inovace-dotace, kde již objem schválené dotace přesáhl o 13 % alokovaných prostředků, mohly o podporu žádat i velké firmy, přesto i zde byl zájem MSP vysoký a není bez zajímavosti, že vůbec první dotaci v rámci Inovací získal právě podnikatel - fyzická osoba. Hlavní zájem - měřeno počtem žádostí i požadované dotace - se soustředil na program Rozvoj, kde byla původně kontinuální výzva rozdělena na dvě časově omezené - Rozvoj I a II. K témuž došlo u Inovací, kde musela být výzva pro velký zájem a převis poptávky ukončena. Jako vysoce atraktivní se ukázal i program Reality, kde ovšem mohou žádat i velké podniky. Vyhodnocení jeho přínosu pro MSP je proto obtížnější, nicméně i zde lze vidět úspěšné žadatele z řad MSP. Jako pozitivní lze hodnotit i zájem MSP o program Obnovitelné zdroje energie, kde došlo k úpravě podmínek. Naopak nedostatečný je oproti očekávání zatím zájem MSP o další environmentálně zaměřený program Úspory energie. Velké množství MSP - a s dosti vysokou úspěšností - oslovil i program Marketing zaměřený na prezentaci firem v zahraničí a vstup na zahraniční trhy.

ŠANCE PRO MSP JSOU I JINDE

Kromě OPPP mohou MSP získat podporu i v grantových schématech SROP vyhlašovaných kraji v rámci Opatření 1.1 Podpora podnikání ve vybraných regionech. Zájem žadatelů je různý - v některých krajích bylo podáno jen pár žádostí (např. ve Středočeském nebo Pardubickém), v jiných byl zájem MSP výrazně vyšší - v Moravskoslezském kraji se v 1. výzvě sešlo 74 žádostí, z nichž 42 bylo podpořeno. V Prioritě 4 SROP mohly MSP získat i podporu v oblasti cestovního ruchu a jejich zájem zde výrazně překračuje disponibilní prostředky. Třetím zdrojem podpory MSP ze SF se sektorovým zaměřením na zemědělství a zpracování zemědělských produktů je OP Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství, kde zájem žadatelů také výrazně převýšil alokaci. Nejvíce se MSP ucházely - stejně jako v OPPP - o dotace na pořízení strojů pro zemědělskou výrobu a pro lesnictví, u zpracovatelských podniků převažovaly investice do modernizace výroby a pořízení nových technologií, strojů a zařízení. Stále více MSP se začíná orientovat i na oblast lidských zdrojů a vzdělávání pracovníků. Podporu na tyto aktivity mohou získat v rámci tří opatření OP Rozvoj lidských zdrojů: Opatření 1.1 - Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání Opatření 4.1 - Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek a podpora konkurenceschopnosti. Opatření 4.2 - Specifické vzdělávání.

S ČÍM MSP NEJČASTĚJI BOJUJÍ

Pro MSP znamená možnost získat dotaci velkou výzvu, která je ovšem spojena i s nemalými problémy a riziky. Jejich analýza by vydala na samostatný článek, takže na tomto místě se soustředíme pouze na ty problémy, které mohou této kategorii firem výrazně ztížit nebo dokonce úplně znemožnit získání podpory (box 2).

PODMÍNKY DOTAČNÍCH TITULŮ

Přestože tvůrci operačních programů jistě neměli v úmyslu omezovat přístup určité části podnikatelských subjektů k získání dotace nebo jej přímo vyloučit, mohou být některé podmínky a požadavky považovány dotčenými subjekty z řad MSP za diskriminační. Jde např. o: požadavek na několikaletou historii, který vyřazuje ze "hry" nově vzniklé podniky nebo podniky s krátkou historií, vyloučení některých oborů činnosti nebo úzké omezení jen na několik málo činností vyjádřených podle Oborové klasifikace ekonomických činností OKEČ, určení pouze několika okresů či obcí v rámci regionu, kde mohou podnikatelé žádat o dotaci. Velmi častým problémem může být i nastavení hodnotících kritérií, kdy se kromě přínosů samotného projektu významnou měrou zohledňuje i ekonomická situace žadatele. Mnohdy tak mohou být podpořeny projekty podniků, které ve srovnání s jinými mají poměrně nízký přínos z hlediska vzniku pracovních míst, zvýšení obratu či přidané hodnoty, popřípadě jiných ukazatelů, ale získají lepší bodové ohodnocení díky dobré ekonomické situaci žadatele. Za problematické lze považovat i kritérium minimálního počtu nově přijatých zaměstnanců, které je sice stanoveno diferencovaně pro každou kategorii (střední, malý a drobný podnik), ale není už zohledněna skutečná velikost podniku - podnik s 51 zaměstnanci tak musí přijmout stejný počet nových zaměstnanců jako podnik s 249 zaměstnanci. Vhodnější by bylo zřejmě stanovit toto kritérium relativně.

ODBORNÉ ZÁZEMÍ

Nedostatečné odborné zázemí pro zpracování žádosti, získání dotace i její udržení představuje u MSP logický důsledek jejich velikosti a z hlediska jejich šancí na přístup k evropským dotacím je jednou z jejich přirozených nevýhod. Často dochází k tomu, že zejména v malých podnicích tvoří management firmy jen několik málo osob, které tak ve své práci kumulují výkon většího počtu funkcí. To může vést při formulaci podnikatelských záměrů i přípravě projektů včetně zpracování žádosti o dotaci k problémům. Navíc je při výběru projektů často jedním z kritérií také hodnocení managementu badatelské organizace, projektového a realizačního týmu a jejich zkušeností. Objevily se tedy už i případy, kdy se vzhledem k náročnosti projektu žadatelé z řad MSP vzdali jeho realizace. Pro úspěšného žadatele však starosti nekončí ani získáním dotace, dokonce ani kvalitní realizací projektu - poté je třeba zajistit i plnění nezbytných následných administrativních náležitostí, jako jsou zprávy o realizaci projektu, finanční výkazy a monitorovací zprávy, které vyžadují jednotlivé dotační programy, ať již jsou financovány prostřednictvím SF nebo jiných finančních nástrojů. Úspěšný žadatel musí navíc zajistit publicitu projektu například formou informačních letáků a plakátů či pamětní desky.

INFORMACE O NABÍZENÝCH PŘÍLEŽITOSTECH

Přestože už lze úroveň informovanosti o jednotlivých operačních programech i dalších dotačních příležitostech považovat za velmi dobrou, stále je zde prostor pro zlepšení. Zcela určitě by prospěla například koncentrace informací o podporách nejen podle programů, ale i podle oblastí (např. podpora vzdělávání zaměstnanců je možná v rámci čtyř operačních programů, ovšem pokaždé v jiné formě). Jako velký problém vnímají zájemci o získání dotace i nedostatečné informování o změnách ve formulářích žádostí, požadovaných přílohách a dalších podmínkách nezbytných k podání žádosti o dotaci. Rozporuplná je i informovanost o úspěšnosti žadatelů, která se liší jak podle programů, tak i krajů - někdy je zveřejněno komplexní vyhodnocení včetně neúspěšných a náhradních projektů, jindy jen seznam úspěšných projektů, v některých případech dokonce není poskytnuta žádná informace. Neméně důležité jsou pro žadatele informace o důvodech (ne)úspěšnosti jeho projektu, popřípadě obecněji formulované informace o faktorech úspěchu a neúspěchu.

NÁKLADY ŽÁDOSTI O DOTACI

Výše nákladů má v případě MSP i drobných podnikatelů nepochybně velkou váhu. Náklady na zpracování kompletní dokumentace k žádosti o podporu mohou totiž být u těchto firem stejně vysoké jako u středního nebo velkého podniku, přičemž z hlediska poměru k jejich obratu jsou u MSP samozřejmě výrazně vyšší. Navíc neplatí lineární závislost mezi velikostí projektu, popřípadě objemem požadované dotace, a časovou náročností přípravy žádosti, která se promítne i v nákladech na zpracování žádosti. Mnohdy je tomu dokonce přesně naopak. S náklady na získání dotace je přitom třeba počítat v každém případě, ať už si žádost zpracovává žadatel sám, nebo využije služeb poradce. Poměrně vysoké náklady na zpracování žádosti o dotaci jsou navíc často tzv. "utopeným nákladem", který MSP vynaloží, ať je žádost úspěšná, či nikoliv. Tuto nevýhodu lze snížit např. využitím služeb poradce, který na sebe přebírá - částečně nebo plně - riziko neúspěchu: Jeho odměna je totiž z větší části dána právě úspěchem při získání dotace.

ADMINISTRATIVNÍ NÁROČNOST

Tento problém souvisí u MSP s jejich nedostatečným zázemím využitelným pro přípravu projektu a žádosti, a souvisí i s náklady na získání podpory. Velká část dotačních titulů vhodných pro MSP klade na žadatele dosti náročné požadavky jak z hlediska obsahu a rozsahu žádosti, tak i povinných a nepovinných příloh, což samozřejmě pro žadatele znamená nemalé náklady. A nejde jen o náklady přímo vyjádřitelné finančně, jako jsou náklady zaplacené poradci, různé poplatky na získání příloh (které mohou dosáhnout i desítek tisíc korun). I v případě, kdy si žadatel zpracovává žádost zcela nebo z větší části sám, vznikají mu významné náklady, které si často MSP vůbec neuvědomuje, popřípadě je vnímá jen částečně. Ovšem už pouze to, že se například majitel malé firmy dva měsíce zcela věnuje získání dotace, pro ni může znamenat vážné ohrožení, protože v té době není plně schopen soustředit se na řízení firmy. Obdobně lze nahlížet na to, když v podniku vznikne projektový tým, který se věnuje procesům spojeným s projektem a žádostí o dotaci. I to může omezit standardní fungování podniku, nehledě na to, že by osobní a další náklady související se zpracováním žádosti měly být správně přiřazeny tomuto "projektu".

CO MSP ČEKÁ?

Protože ve stávajícím implementačním systému podpor pro MSP již nelze předpokládat výrazné změny, jejich pozornost v roli žadatelů o dotace by měla být soustředěna na příští programovací období 2007-2013. Zástupci MSP a relevantních profesních sdružení by se proto měli výrazněji než dosud zapojit do jeho příprav, a to jak do tvorby programových dokumentů, tak i konkrétních opatření a programů podpory. Důležité bude i nastavení budoucích implementačních mechanismů, zejména s ohledem na proces příjmu žádostí a jejich vyhodnocování. Aktivita MSP na daném poli nabývá na aktuálnosti zejména s přihlédnutím k širším ekonomickým souvislostem. S rostoucí ekonomickou úrovní ČR a zvyšováním mezd, které je v mnoha případech vyšší, než by odpovídalo růstu produktivity práce, lze totiž předpokládat další pokles konkurenceschopnosti českých středních a zejména malých podniků. V této situaci by se měly naše MSP zaměřit především na: inovaci produktů a služeb, zvyšování konkurenčních výhod ne v oblasti cen, ale kvality produkce a šíře péče o zákazníky, zvyšování kvalifikace pracovníků a potenciálu lidských zdrojů, investice do informačních technologií, sdružování podniků a spolupráce formou partnerství i na jednotlivých projektech. Už dnes je jasné, že podpora ze zdrojů EU nebude v letech 2007-2013 akcentovat investice do dlouhodobého majetku, ale především inovace všeho druhu. Stejně tak lze očekávat i větší důraz na podporu rozvoje lidských zdrojů. To vše jsou jistě i priority našich perspektivně uvažujících MSP. A vzhledem k příznivému výsledku vyjednávání zástupců ČR o rozpočtu EU na období 2007-2013 v něm cílevědomé české malé a střední podniky mají dobrou šanci najít prostředky pro svůj další rozvoj.

Opatření Alokace Finanční Dotace Poměr finančních Poměr (program OPPP) 2004+2005 požadavky na schválené požadavků scválené dotace (mil. Kč) (mil. Kč) projekty (mil. Kč) k alokaci k alokaci Inovace-dotace 489,7 2 763,1 554,8 564,28 % 113,29 % Rozvoj 624,9 2 961,3 656,7 473,92 % 105,10 % Kredit 362,7 646,6 380,7 178,27 % 104,98 % Reality 1 054,4 3 617,4 609,5 343,08 % 57,80 % Obnovitelné zdroje energie 171,1 218,5 95,2 127,72 % 55,67 % Marketing 131,8 100,2 73,3 76,06 % 55,63 %

Zdroj: Průběh čerpání strukturálních fondů -listopad 2005, dostupné na http://www.strukturalni-fondy.cz/index.php?show=000008001000004

Malý a střední podnik podle definice směrnice EK 1. Za drobného, malého a středního podnikatele (MSP) se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 250 zaměstnanců, b) jeho aktiva/majetek nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. eur nebo má obrat/příjmy nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. eur. 2. Za malého podnikatele se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 50 zaměstnanců, b) jeho aktiva/majetek nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. eur. 3. Za drobného podnikatele se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 10 zaměstnanců a b) jeho aktiva/majetek nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. eur. Ve smyslu § 2, odst. (2) písm. a), b) a c) Obchodního zákoníku. Pětice největších bariér v přístupu českých MSP k dotacím EU Požadavky a podmínky dotačních titulů Nedostatečné odborné zázemí pro zpracování žádostí a získání dotace, popřípadě pro její udržení Nízká úroveň informovanosti o nabízených příležitostech Vysoké náklady na zpracování žádosti o dotaci Administrativní náročnost procedury získání dotace

Jan Havránek, RAVEN Consulting

Martin Krištof Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita Brno