Novoroční slovo Jana Mládka, ministra zemědělství ČR

Postavení a úlohu potravinářského průmyslu pokládám za velmi důležitou a nezastupitelnou v rámci zpracovatelského sektoru České republiky. Ekonomicky silné a zdravé odvětví potravinářské je nepochybně klíčové pro udržení ekonomicky stabilního a zdravého zemědělství a naopak. Jsem přesvědčen o tom, že trvalým cílem českých producentů zemědělských komodit a zpracovatelů potravin by mělo být udržet si pozice na tuzemském trhu a zůstávat v roli hlavního dodavatele potravin pro domácí trh zvláště nyní, v podmínkách otevřeného trhu Evropské unie. Rád bych na tomto místě zdůraznil, že i já jako ministr zemědělství ČR se s tímto cílem ztotožňuji a že za jednu z mých priorit považuji pokračovat v podpoře odbytu tuzemských potravin.

I v roce 2006 bude tedy stát pokračovat v marketingové podpoře kvalitních českých potravin v režii odboru marketingu při Státním zemědělském intervenčním fondu, především prostřednictvím stále populárnější značky KLASA. Na veškeré marketingové aktivity podporující naše kvalitní potravinářské výrobky v letošním roce pamatujeme v rozpočtu SZIF částkou 238 milionů korun. Dle mého názoru je velmi povzbudivým výsledkem působení značky KLASA na trhu skutečnost, že dnes má oprávnění nosit logo národní značky kvality již 810 výrobků od 136 výrobců. Pevně věřím, že v tomto roce přibudou další nadstandardně jakostní výrobky k tomuto počtu, a očekávám, že se podaří ještě více prohloubit u spotřebitelů povědomí o značce KLASA jako synonymu pro zaručenou kvalitu.

Další formu podpory potravinářskému sektoru lze spatřovat v novém dotačním titulu pod označením 13. „Podpora zpracování zemědělských produktů“, na kterém se spolupodílí MZe, MF a MPO. Vláda tento program odsouhlasila 24. srpna 2005 s tím, že pro rok 2005 lze použít částku 210 milionů korun. Vyhlášení programu proběhlo v návaznosti na notifikaci EU až v závěru roku 2005 s tím, že projekty budou předkládány v lednu a únoru 2006 a vyhodnocení programu s poskytnutím dotací podnikům proběhne v červnu 2006. Program jsme zařadili do spektra národních dotací dle zákona 252/1997 Sb., o zemědělství i pro rok letošní, kde je schváleno použití 250 milionů korun a který bude administrován od března 2006.

Potravináři ovšem mohou dosáhnout v tomto roce i na další zdroje státní podpory pro své podnikání, z nichž bych rád zmínil následující v rámci Operačního programu Zemědělství. Jde v prvé řadě o opatření 1.2 Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing, kde je pro roky 2004–2006 vyčleněna částka cca 455 milionů korun. Je to investiční podpora do 50 % přijatelných výdajů zaměřená zejména na modernizaci a rekonstrukci výrobních zařízení, zavádění nových technologií, racionalizaci postupů zpracování zemědělských produktů a zlepšování kvality finálních výrobků. Podpora je zaměřena na vybrané strategické komodity, jako je maso, mléko, ovoce a zelenina, produkty mlýnského průmyslu a škrob. Je velmi pozitivní, že o podpory z tohoto opatření je v současnosti mezi podniky značný zájem. Dále bych chtěl jmenovat opatření 2.3 Rybářství, které zahrnuje podporu chovatelů i zpracovatelů ryb a podporu aktivit jejich sdružení. Z celkové finanční alokace cca 315 milionů korun na období 2004–2006 bylo přímo pro zpracování ryb a marketing výrobků z ryb určeno 180 milionů. Cílem uvedené podpory je rozšíření nabídky sortimentu zpracovaných ryb a výrobků z ryb v tržní síti a efektivní využití místních zdrojů a domácí suroviny. Musím však bohužel konstatovat, že o toto podpůrné opatření není ze strany podnikatelů příliš živý zájem, což je škoda, protože jde o podporu, která jim může významně pomoci zvýšit jejich konkurenceschopnost. V tomto opatření zbývá dost nevyužitých prostředků, a tak je poměrně vysoká pravděpodobnost schválení předložených projektů, na které lze podat žádost o podporu do 27. ledna 2006.

V letošním roce lze počítat i s podporou z podopatření 1.1.2 Prohloubení diverzifikace zemědělských činností, které nabízí podporu prvovýrobcům, kteří zpracovávají a prodávají převážně svoji vlastní produkci. Na tento účel je určena celková částka cca 40 milionů korun pro období 2004–2006 a drobní výrobci mohou získat podporu až 65 % přijatelných výdajů zejména na investice do strojního a technologického vybavení souvisejícího s výrobou a zpracováním potravinářských výrobků, na výstavbu a vybavení výrobních a prodejních prostor. Nezanedbatelné možnosti získání podpory, byť byly dosud výrobci potravin jen okrajově využívány, nabízí podopatření 2.1.4 Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER+), které bude pokračovat po skončení stávajícího operačního programu Zemědělství i v následujícím programovém období 2007–2013. Z tohoto zdroje lze podpořit například využívání nových technologií ke zvýšení konkurenceschopnosti místních produktů a služeb, zvyšování jejich přidané hodnoty a zlepšování přístupu místních produktů malých výrobců na trh.

Nemohu se nezmínit alespoň stručně o významných legislativních změnách, které se od letošního roku dotýkají potravinářského sektoru. V souladu s vývojem celého potravinového práva v EU došlo k zásadním změnám, zejména přijetím a implementace souboru čtyř nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 852/2004, 853/2004, 854/2004 a 882/2004 a jedné Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/41/EHS od 1. ledna 2006, odborné veřejnosti známé pod pojmem „hygienický balíček“. Koncem roku 2005 vydalo ministerstvo zemědělství brožuru s názvem „Sborník k hygienickému balíčku“, který obsahuje revidované překlady všech výše uvedených právních předpisů včetně návrhů Evropské komise na vydání tzv. Návodů k postupu a implementaci určitých ustanovení zmíněných nařízení. Jde např. o Návod k implementaci určitých ustanovení nařízení (ES) č. 852/2004/ES o hygieně potravin, Návod k postupu implementace určitých ustanovení nařízení (ES) č. 853/2004 a Návod pro implementaci postupů založených na principech HACCP a podporu implementace principů HACCP v určitých potravinářských firmách.

Chtěl bych se nyní dotknout aktuální situace v našem agrárním zahraničním obchodu. Hodnotím-li saldo zahraničního agrárního obchodu z pohledu celkového zahraničního obchodu České republiky, musím bohužel konstatovat, že se nevyvíjí příznivě. Záporné saldo celkového zahraničního obchodu se prudce snižuje a můžeme oprávněně předpokládat, že již letos se poprvé po mnoha letech dostane do plusových hodnot. Mezitím pasivní saldo agrárního zahraničního obchodu od vstupu do EU významně vzrůstá ve srovnání s roky před vstupem. Vývozem si vlastně vyděláváme pouze ze tří čtvrtin na dovoz. Údaje za první tři čtvrtletí roku 2005 udávají vysoce záporné saldo, -19,8 mld. korun, což je sice o 2 miliardy korun nižší než za stejné období roku 2004, ale myslím si, že naši potravináři ani zemědělci nemohou být s tímto stavem spokojeni. Zvláště když je více komodit, v nichž bychom měli být soběstační, ale nepokrýváme ani domácí spotřebu. Je patrné, že vstupu do unie a odstranění celních bariér jsme využili převážně ke zvýšení vývozu surovin, nikoli vysoce zpracovaných výrobků s vyšším podílem přidané hodnoty. Považuji proto za prioritní zaměřit se na vývoz kvalitních, vysoce zpracovaných potravin a zaměřit se zároveň na podporu spotřeby domácích produktů, aby naše výrobky nebyly vytlačovány dovozem.

Z tohoto pohledu je jistě významný letošní ročník potravinářského veletrhu SALIMA v Brně, nad kterým jsem s radostí převzal záštitu spolu se SZIFem a Potravinářskou komorou ČR. Jistě nemusím zdůrazňovat, že tento veletrh bude jedinečnou příležitostí k představení nejširší škály českých a moravských potravinářských výrobků a k jejich soustředěné propagaci. Nosným tématem letošní SALIMY jsou bezpečné potraviny, tedy priorita, která získává stále více na důležitosti zároveň s tím, jak tento pojem získává stále více na váze u spotřebitelů při jejich rozhodování nad nákupem potravin. Věřím, že početná řada našich zpracovatelů využije veletrhu SALIMA k tomu, aby oslovila domácí i zahraniční spotřebitele a obchodníky a přesvědčila je o tom, že české potraviny a nápoje jsou pestré, chutné a také bezpečné.

V roce 2005 odhalily kontrolní orgány závažná pochybení u některých obchodních organizací, které ohrožovaly zdravotní nezávadnost potravin. Tyto obchodní organizace znevážily poctivou práci našich potravinářů. Prohřešky proti platné legislativě nebudu v žádném případě tolerovat a cílené kontroly obchodních organizací budou i v roce 2006 pokračovat. Spotřebitel si musí být jist, že v obchodě nakoupí kvalitní a zdravotně nezávadné potraviny.

Na závěr Vám chci popřát mnoho podnikatelských a osobních úspěchů v novém roce 2006.

Pozn.: Uvedený text byl poskytnut pro Potravinářský zpravodaj