Komora otevírá náruč

Posílit členskou základnu, zastavit pokles rozměru českého zemědělství, založit celorepublikové odbytové družstvo pro obilí a zejména prosazovat zájmy zemědělců při projednávání programu na financování venkova jsou hlavní úkoly Agrární komory ČR v letošním roce.

Za nejdůležitější úkol považuje prezident Agrární komory ČR (AK) Jan Veleba rozšíření členské základny a posílení pozice komory. "Mnoho měsíců jednáme se zástupci velkých potravinářských firem a nabízíme jim vstup, chcete-li návrat do AK," poznamenal s tím, že iniciátorem jednání je jihočeská Madeta. "Nebyla to AK, ale část potravinářů, která s touto myšlenkou přišla," vysvětlil. Zvláště po otevření hranic jsou podle něj zemědělci a potravináři na jedné lodi. "Ne všechno my zemědělci můžeme vyvézt, ne všechno zpracovatelé mohou dovézt. Proti nám stojí společný soupeř, a to jsou obchodní řetězce, které jsou v zahraničních rukou a mají již 77 procent maloobchodu s potravinami v ČR," konstatoval Veleba. Do komory podle něj míří také odbytové družstvo Mlecoop i některé zájmové svazy. Dalším velkým úkolem je zastavit postupující propad zemědělství, který se podle komory po vstupu do Evropské unie nezastavil, jen zmírnil. Pokud se ukáže, že loni došlo k dalšímu poklesu, chce AK na situaci upozornit veřejnost. Kromě toho se chce zaměřit na propagaci potravin vyrobených z českých surovin. O tom, že jsou lepší než dovážené, je podle Veleby třeba přesvědčit spotřebitele tak, jak to dělají Rakušané, Němci, Švýcaři, Francouzi a jiní. "Půjdeme na to přes kraje, obejdeme hejtmany. Ti mají na svém území k zemědělcům a potravinářům blíže než pražští politici," načrtl cestu prezident. Komora chce také vyřešit problémy hlavní české komodity, za niž považuje obilí. Jak Veleba uvedl, v roce 2004 vykoupil státní zemědělský intervenční fond 906 tisíc tun obilí. Z nich zemědělci, pro které Evropská unie intervenční nákup vytvořila, prodali jen 14 procent, zbytek dodali obchodníci. "Proti několika málo obchodníkům, z nichž rozhodující jsou dva, stojí tisíce atomizovaných výrobců obilí, kteří nemají k dispozici kvalitní sklady," vysvětlil prezident s tím, že výsledkem je podle odhadu komory do jisté míry umělé snížení cen o 300 až 400 korun na jednu tunu obilí. Pěstitelé tak, jak Veleba uvedl, ročně přijdou o 2,5 až tři miliardy korun. "My jako zemědělci nemůžeme stavět státní sila, ale můžeme se sdružit při odbytu obilí," uvedl Veleba s tím, že komora iniciuje jednání o založení odbytového uskupení pro obilí. AK chce být také při jednání o financování z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. O peníze z něj se totiž budou zemědělci dělit s obcemi a ostatními podnikatelskými subjekty působícími na venkově.