Lidstvu bude do 20 let chybět voda

Do dvaceti let bude lidstvo čelit krizi v důsledku nedostatku vody, uvádí francouzský deník Le Monde. Přestože jde o obnovitelný zdroj, kterého má naše planeta stále stejné množství, bude pro lidi vzácnější a nepochybně stále dražší. Za dvě desetiletí bude již většina světového obyvatelstva žít v zemích, jejichž zásoby vody budou velmi malé. Ve třetině případů bude stav téměř katastrofální, uvádí deník Le Monde.

Počet lidí roste, zásoby vody nikoliv

V roce 2025 se bude osm miliard lidí dělit o stejné množství jako dnes, kdy jich jsou 6,5 miliardy, nebo v roce 1950, kdy jich bylo 2,5 miliardy. Za dvacet let bude na jednoho obyvatele 4500 metrů krychlových vody ročně. V roce 2000 to ale bylo 7300 metrů, v roce 1950 dokonce 16.800. Nejhůře na tom je Asie, v níž je jen třetina světových zásob vody, a přitom v ní žije 60 procent světové populace. Afrika disponuje 11 procenty zásob pro 13 procent světové populace. Deficit zásob pociťuje i jižní Evropa. Naopak její sever a také Amerika a Oceánie mají a budou mít v poměru k počtu obyvatel vody stále nadbytek.

Již dnes žije podle UNESCO 1,5 miliardy lidí v oblastech s nedostatečnými 1700 krychlovými metry vody ročně na osobu. V roce 2025 se v této situaci ocitnou tři miliardy obyvatel.

Zemědělství spotřebuje nejvíce

Množství vody spotřebuje zemědělství, které se podílí na celosvětové spotřebě 73 procenty. Průmysl a energetická výroba spotřebuje 21 procent zásob vody a domácnosti pouhých šest procent. Zavodňovaná pole zabírají pouze 15 procent celosvětově obdělávané půdy, ale produkují 40 procent potravin. Při zavodňování se ale mrhá 20 až 60 procenty použité vody.

Jsou tři známé prostředky, jak zajišťovat dostatečné zdroje vody. Hledají se zásoby podzemních vod, jejich využívání s sebou nese riziko znečištění, které by se velmi obtížně odbourávalo. V Číně jsou podzemní vody, které jsou hlavním zdrojem pitné vody, ve velkých městech znečištěny z 90 procent. V rozvojových zemích jsou ale opatření na ochranu vody obecně vzácná.

Staví se také mohutné přehrady, které mohou zadržovat miliony krychlových metrů vody, což ovšem s sebou nese i poškozování daného ekosystému. Hlavně by se ale lidstvo mělo naučit s vodou neplýtvat. "Nikdy nebyla uplatněna regulace poptávky," lituje Pierre Hubert, generální tajemník sdružení hydrologických věd. "Zdroje jsou hojné. Měli bychom vědět, jak je využívat".

Spojené státy, největší konzument

Spojené státy spotřebují denně na osobu 600 litrů vody, Evropa 150 litrů. Příkladem může jít Japonsko, kde se na toaletách voda ihned dezinfikuje a opět recykluje pro jiné potřeby. Výzvou budoucnosti je pokračující nárůst počtu obyvatel ve městech, což představuje koncentraci nároků na vodu ve stále těsnějším prostoru a rostoucí rizika jejího velkého nedostatku.