Rozpaky EU nad „zelenou energií"

Evropská unie se snaží omezit závislost na dovozu ropy a plynu větší podporou pro produkci biomasy a biopaliv jako "zelené" alternativy k fosilním palivům. V debatě ministrů zemědělství EU o novém akčním programu pro léta 2006 až 2010, která proběhla v Bruselu 23. ledna 2006, však zazněly i výhrady proti přílišné byrokracii, relativně nízké finanční motivaci farmářů a lesníků i obavy z brazilské konkurence ve výrobě biopaliv.

Unie nyní podporuje pěstování energetických plodin sumou 45 eur na hektar. Podpora se může týkat až 1,5 milionu hektarů, ale loni byla využita jen na třetině plochy.

"Akční plán pro biomasu se stává velkou prioritou při hledání alternativních energetických zdrojů pro Evropu. Je to zdroj budoucí energie," uvedl rakouský ministr zemědělství a životního prostřední Josef Pröll, jehož země toto pololetí Unii předsedá. "Plán sníží evropskou závislost na dovozu i emise skleníkových plynů a ochrání pracovní příležitosti na venkově. Je to praktická odpověď na problémy s vysokou cenou ropy," přesvědčuje komisař pro energetiku Andris Piebalgs.

Evropská komise v návrhu, který na jednání ministrům předložila k první debatě, počítá s tím, že v EU by se do roku 2010 mělo vyrobit množství biomasy, které by energeticky odpovídalo 150 milionům tun ropy. Současná produkce odpovídá zhruba 69 milionům tun černého zlata. Emise kysličníku uhličitého by se díky tomu měla snížit o 209 milionů tun a výroba a zpracování biomasy by zabezpečilo práci pro až 300.000 lidí.

Z obnovitelných zdrojů nyní pochází okolo 6 % celkové spotřeby energie v EU a záměr zdvojnásobit tento podíl do roku 2010 se podle expertů nejeví jako příliš reálný.

"I pro ČR platí, že je to jeden z perspektivních směrů, který má snížit závislost na dovozu paliv, zlepšit životní prostředí i diverzifikovat příjmy zemědělců, protože tradiční produkce potravin zřejmě bude mít omezené užití. Máme vůli jít tímto směrem, ale v praxi je s tím potíž," řekl ministr zemědělství Jan Mládek s připomněl loňské pozastavení a pak zase obnovení dotací pro výrobu metylesteru řepkového oleje (MEŘO). Nicméně MEŘO se už nevrátilo na stojany a většina produkce se vyváží, bioetanol je ve stadiu zkoušek.

"Kdyby to šlo bez byrokracie, bylo by to asi jednoduší. Ale je to těžká věc, když se jedná o úlevu ze spotřební daně. Přeci na stejném principu vznikly kauzy lehkých a těžkých topných olejů. Není divu, že tu jistá byrokracie je," dodal Mládek.

V Česku se řepka olejná pro produkci paliv pěstuje na asi 30 000 hektarech, zatímco pro potravinové využití na asi 200 000. Produkce biomasy je zatím v počátcích.

Již dříve si EU vytyčila cíl do roku 2010 pokrývat 5,7 % své spotřeby biopalivy, ale současný podíl představuje pouze 0,8 %. V Česku podíl bionafty na trhu paliv pro vznětové motory během pěti let klesl z 2,33 na loňských 1,37 %. V roce 2010 by bionafta měla tvořit 6,19 % spotřeby nafty, bioetanol pak 8,37 % spotřeby benzinů v ČR.

Slovensko se podle státního tajemníka ministerstva zemědělství Jána Goliana snaží dohnat skluz, na který Bratislavu v závěru loňského roku upozornila i EK. "Trošku zaostáváme. Cíl je do roku 2010 dosáhnout podílu 5,7 % na celkové spotřebě paliv, ale současný stav se pohybuje okolo 2 %. Je to cesta, která může výrazně pomoci k diverzifikaci zemědělství, ale až dosud u nás nebyla plně využita," řekl Golian.

Ve využití "zelené energie" přetrvávají mezi jednotlivými zeměmi společenství přetrvávají značné rozdíly. Rekordmanem je Lotyšsko, kde biomasa pokrývá plnou třetinu spotřeby energie. Ve Švédsku je to čtvrtina a v Rakousku a Finsku pětina spotřeby. Naopak Velká Británie, Irsko nebo Belgie se krčí pod 2 % procenty a ČR je na necelých 3 %