Riziko spekulací s pozemky stále trvá

V letošním roce opět nedojde k jedinému systémovému řešení proti manipulacím s pozemky. Ministerstvo zemědělství totiž nemá ve svém rozpočtu dostatek peněz na takzvané komplexní pozemkové úpravy. Výsledkem úprav by byla identifikace, zpřístupnění a dořešení vlastnických vztahů k půdě na českém a moravském venkově. A to přesto, že se ministr Jan Mládek tento týden se zemědělským výborem parlamentu dohodl o navýšení finančních prostředků na pozemkové úpravy z rozpočtu Pozemkového fondu ČR o 500 milionů korun.

Ministerstvo má tak letos na tyto účely nepatrně vyšší částku než loni, úhrnem 1,15 miliardy. Většinu z těchto peněz ale nemůže použít, významná část padne na zaplacení již loni uzavřených smluv.

Podle stínového ministra zemědělství Jiřího Papeže má resort na pozemkové úpravy ve svém rozpočtu jen 50 milionů korun. Na jednání se zemědělským výborem sice Mládek slíbil přidat k této částce dalších 150 milionů z rezervy ministerstva, jenže na papíře to není. "V rozpočtu Pozemkového fondu se počítá na pozemkové úpravy s 200 miliony, tyto peníze jsou ale směrovány na řešení nedokončených přídělových a scelovacích řízení, tedy ne na zahájení nových aktivit," konstatuje Papež. A z dojednaných dalších 500 milionů ze zdrojů Fondu spolkne, jak potvrzuje i Mládek, zhruba 350 milionů úhrada loni uzavřených smluv na projektové práce.

Peníze z EU nepomůžou

Ministerstvo přitom obvykle argumentuje, že s financováním pozemkových úprav pomohou zdroje z EU, v rámci spolufinancování Operačního programu. V něm je sice necelých 600 milionů, věc má však jeden háček. Prostředky z Unie jsou totiž určeny na vlastní realizaci pozemkových úprav, čili Brusel na tyto účely přispěje až poté, když budou hotovy příslušné projekty. Protože ale na nové projekty téměř nejsou peníze, nebude co realizovat a o příspěvku z Bruselu si může ČR jenom nechat zdát.

Průměrné náklady na komplexní pozemkové úpravy na hektar činí, podle ředitele odboru Ústředního pozemkového úřadu na ministerstvu zemědělství Jiřího Hladíka, více než 10 000 korun. I kdyby se tedy letos využilo připravených 600 milionů korun, pomůže to vyřešit vlastnické vztahy na 50 000 hektarech. Jen plocha zemědělské půdy (bez lesů) je ale v ČR zhruba 3,8 milionu hektarů.

Pokud by došlo ke komplexním pozemkovým úpravám, budou se moci drobní vlastníci pozemků dostat ke svému majetku, který často leží uprostřed polí. Podle předsedy Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků Františka Jandy jsou takových drobných vlastníků v ČR odhadem tři miliony.

Proces úprav přitom spočívá ve vyjmutí všech pozemků z katastrálního území, kdy se na "bílou mapu" katastru usazují zcela nové pozemky, scelují se a plánují se cesty tak, aby měl každý vlastník možnost přístupu ke svému pozemku. Součástí je i péče o říční systémy či posílení schopnosti krajiny zadržovat vodu. Podstatná je ale jednoznačná identifikace pozemků a digitalizace katastrů, což prakticky vylučuje neprůhledné manipulace s pozemky, třeba jen proto, že se "nemůže dohledat" potřebný pozemkový dokument.