Zemědělské dotace vyměníme za trhy

Konkurence v Evropě stále přitvrzuje a není dobré být závislý právě na tomto spíš stagnujícím trhu. České vývozní firmy se musí rozhlédnout za hranicemi Evropy. Tam se však často setkávají s tím, co už z unie neznají - celními bariérami. Český vývoz zažil vloni velmi dobrý rok, přesto se naši exportéři setkali s řadou celních bariér, které je brzdí v rozletu. Příkladem jsou třeba celní sazby při vývozu vozidel a dopravních zařízení do Ruska a na Ukrajinu ve výši až 25 procent a při vývozu do Číny až třicet procent.

Vysoká cla se samozřejmě dají obejít, například tak, že firma založí podnik přímo na takto chráněném trhu. Třeba mladoboleslavská škodovka bude vyrábět auta přímo v Číně. Trh je tam hladový a majetný a celní bariéra je překonaná. Navíc se využije levná pracovní síla. Každá výroba se ale na odbytový trh chráněný bariérou cel či kvót přenést nedá a navíc to vždy znamená úbytek pracovních míst v českých regionech, které zatím příslušnou výrobu zajišťují.

Česká republika proto prosazuje prostřednictvím Evropské komise ve Světové obchodní organizaci co největší možné snížení celních sazeb především na nezemědělské zboží. "Scénář snižování celních sazeb by měl být hotový do konce července," uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. Kromě adekvátního přístupu na trhy zemí mimo Evropskou unii se chce ministerstvo průmyslu a obchodu při jednáních v Bruselu zaměřit také na snížení celních sazeb na dovoz surovin. Konkrétně jde například o návrh na zrušení cel na dovoz hliníku.

"Dramatická kombinace dovozní clo na hliník plus rostoucí ceny energií skutečně snižují konkurenceschopnost českých firem. Hliník se dnes využívá v mnoha oblastech, ať je to výroba aut, stavebnictví a podobně," řekl Tlapa. Pokud jde o lepší přístup evropských firem na trhy rozvojových zemí, bude podle něho zřejmě zapotřebí přehodnotit unijní zemědělskou politiku. Pokud by se totiž snížily některé dotace, otevřel by se evropský trh pro produkci z rozvojových zemí a na oplátku by tyto státy byly velkorysejší, pokud jde o nákup zboží a služeb z unijních zemí. Tuzemskému zemědělství by to podle Tlapy ublížit nemělo.

"Dnes máme dotace na farmáře, které dříve nebyly, nebo exportní subvence. Přesto stále nemáme takové dotace jako jejich tradiční příjemci ze starých unijních zemí," podotkl. Zatímco čeští zemědělci by chtěli větší dotace a neustále poukazují na své znevýhodněné postavení, připravuje se scénář, podle kterého by se výměnou za menší podporu zemědělců vytvořily větší možnosti vývozu hlavně pro služby.

Podle Tlapy se toto téma začíná opatrně diskutovat v Bruselu. "Je třeba vyhodnotit, jaký je přínos dotací a subvencí v zemědělství a co můžeme dostat za jejich snížení. Je to spíš debata do budoucna," uzavřel Tlapa.

DANA RYBÁKOVÁ