Česko v Bruselu bojuje o své speciality

Pohořelický kapr či Karlovarské oplatky? Česko žádá Brusel, aby je uznal jako krajovou specialitu s nárokem na ochranu. O krok dál se v poslední době posunulo úsilí k uznání ochrany zeměpisného označení původu alespoň některých tuzemských potravin. "V nejbližší době by měl v úředním věstníku Evropské unie vyjít návrh na udělení ochrany pro dvě české speciality. A to jsou Pohořelický kapr a Štramberské uši," potvrdil ministr zemědělství Jan Mládek. Pokud návrh v následujících šesti měsících žádná ze zemí Unie nenapadne, budou mít výrobci uvedených potravin zajištěnu exkluzivitu názvu v celé EU.

Tvarůžky a oplatky chtějí i Němci a Rakušané

Získání ochrany zeměpisného označení je pro jakéhokoli výrobce výnosný byznys. I proto se o uznání takové ochrany vedou v Bruselu ostré a řadu let trvající spory. Pro Česko jsou aktuální v současné době dva, a to uznání ochrany Olomouckých tvarůžků a Karlovarských oplatek. Možnou tuzemskou exkluzivitu produkce syrečků přitom zpochybňuje v evropském parlamentu rakouská poslankyně Agnes Schierhuberová (poukazuje na výrobu obdobné rakouské speciality Olmützer Quargel). "Nechci české výrobce obrat o možnost vyrábět tvarůžky. Jen chci, aby o ni nepřišli rakouští producenti. Mají na to z historických skutečností nárok," uvádí Schierhuberová s odkazem na vystěhování německých obyvatel po válce.

Oplatky zase napadá předseda sudetských Němců Bernd Posselt. Ten tvrdí, že německá pekárna v bavorském Dillingenu vyrábí Karlsbader Oblaten. Euposlankyně Jana Bobošíková ale tvrdí, že ze strany Posselta jde jen o snahu zviditelnit landsmanšaft a legitimizovat existenci Sudet. "Předpokládáme, že ani Posselt neočekává výhru tohoto sporu, jde mu jen o reklamu," říká asistent Bobošíkové Karel Škácha. Sama Bobošíková požaduje, aby Evropská komise, která žádost české strany posuzuje, postupovala podle nestranných a objektivních kritérií. Identita karlovarských oplatek je podle ní zřejmá mimo jiné i tím, že se k jejich výrobě používá specifická karlovarská vřídelní voda.

České pivo v ohrožení

O uznání identity usiluje v Bruselu také Český svaz pivovarů a sladoven, který žádá o uznání zeměpisného označení České pivo. Jeho specifičnost je přitom v žádosti vymezena celou řadou vlastností, mimo jiné závazně použitými surovinami, geograficky (prostorové vymezení není totožné s hranicemi republiky) a výrobním postupem.

Jedinečnost v ČR vyráběných piv přitom uznává i světové pivovarnictví, které pracuje se samostatnou kategorií "pilsner českého typu". V Bruselu ale jsou se schválením značky České pivo potíže. Unii totiž především vadí, že název "český" je shodný s názvem státu a představuje tedy znevýhodnění pro zahraniční konkurenci. "Iniciativa České pivo se nachází ve stadiu vyjednávání nad jednotlivými body a lze s jistotou tvrdit, že půjde o běh na dlouhou trať," potvrzuje Škácha. Pivovarníci i ministerstvo zemědělství nicméně věří, že ochrana českého piva nakonec projde.

Bylo by to žádoucí, neboť složitá bruselská legislativa představuje pro jedinečnost českých piv obecně minimálně jedno riziko. Jedna z evropských směrnic totiž nařizuje výrobcům čehokoli, a tedy i potravin, používat při jejich výrobě technologie s nejnižší energetickou náročností. Česká piva se ale vyrábějí specifickým postupem, který energeticky náročnější je. Teoreticky by se tak mohlo v budoucnosti stát, že bude-li Brusel tvrdě uplatňovat zmíněnou energetickou směrnici, musela by se česká piva vyrábět jinak, a ztratila by tak svou léty budovanou identitu.