Dotace EU: hrozí firmám černá listina Bruselu?

Evropská komise zvažuje vytvoření registru podniků, které mají nejasné finanční pozadí. Firmy s problematickým finančním pozadím, neprůhledným účetnictvím a ty, které příliš okatě optimalizují daně či v minulosti utratily dotace z Unie za nejasných okolností, budou mít v příštích letech zřejmě výrazně složitější přístup k evropským penězům, než je tomu dosud. Místopředseda Evropské komise (EK) a eurokomisař pro administrativní záležitosti, audit a boj s podvody Siim Kallas žádá, aby v Evropské unii vznikl "nový systém registrující problematické firmy". Tato černá listina by mohla zabránit tomu, aby z evropských dotací čerpaly napříště společnosti, které se v minulosti prokazatelně provinily například daňovým únikem nebo zkrátka podváděly.

Každý rok zmizí miliarda eur

Každý rok se totiž v Unii ztratí přibližně setina evropského rozpočtu, tedy zhruba miliarda eur. Za špatné hospodaření je komise ze strany auditorů kritizována již několik let. Důvod? Nedostatečná kontrola. Podle Kallase je to i tím, že dosavadní registry nedůvěryhodných firem nefungují spolehlivě. Za inspirující v tomto ohledu považuje kontrolní systém Světové banky. Ta má mimo jiné k dispozici právě veřejně přístupnou on-line černou listinu. Kallas při diskusi o transparentnosti dotačních systémů na konci ledna v Bruselu naznačil, že odrazovým můstkem by se mohla stát již současná interní databáze EK, která podle něho "funguje velmi dobře".

80 miliard je pod slabým dohledem

V současnosti ale registry nemohou plnit takovou roli z důvodu, že komise striktně dohlíží pouze na interní výdaje směřující na dopravu a administrativní záležitosti. Tedy na zhruba dvacet miliard eur ročně. Firmy, které se v těchto případech ucházejí o kontrakt, musí prokázat svůj čistý štít, v opačném případě se ocitnou v centrální databázi přístupné podle potřeb vedoucím úředníkům. Ovšem nad dalšími 80 miliardami eur - tedy 80 % všech peněz - určenými na Společnou zemědělskou politiku a strukturální fondy už takovou kontrolu nemá. Firmy ucházející se o dotace směřující do těchto oblastí zkoumá jen v případě, že samy členské státy komisi upozorní na něco, co nehraje. Právě jednotlivé členské země totiž rozhodují o tom, komu a kam se peníze přidělí. Kallas proto volá po větší spolupráci s členskými státy, které se v mnohých případech "brání informace o svých podezřeních sdělovat, jakmile vědí, že to bude použito za účelem vyloučení", zmínil pro internetový magazín Euobserver Martin Priborsky, unijní právník zaměřující se na boj s podvody.

Přísnější metr -pro všechny?

Podle eurokomisaře Kallase je nyní načase skoncovat se situací, kdy se k evropským fondům znovu dostane podnik, který byl již dříve vyloučen nebo se projevil jako nedůvěryhodný. Právě proto volá po sladění kontrolních metod a standardů na všech úrovních, tedy i národních, a zesíleném dohledu. Tomuto tlaku budou vystaveny všechny orgány členských států zodpovědné za rozdělování evropských peněz. Kallas je nabádá k větší odpovědnosti a navrhuje, aby se informace o výsledcích kontrol a závěrech auditorských zpráv sdílely mezi všemi úrovněmi kontrolních mechanismů nejen v komisi, ale také v členských státech EU. Auditor Evropské investiční banky Petr Maertens ale apeloval na to, aby kritéria vylučující firmy ze hry o evropské peníze byla přiměřená. Podle něho například nelze poslat na pranýř celou společnost jen proto, že jeden z jejích lokálních obchodníků selhal a vzal úplatek. Překážkou důslednější kontroly je i ochrana osobních dat.

Hrozí firmám černá listina?

Česko čelí vážné kritice Systém rozdělování peněz z evropských fondů je u nás podle nevládní organizace Transparency International (TI) neprůhledný. Velkým nedostatkem je nepřehlednost zveřejňovaných informací a někdy i jejich nedostupnost. Příloha Firma již loni upozornila, s odvoláním na tvrzení poradenské společnosti CS Consulting, že dotační systém je neprůhledný a často se nečekaně mění pravidla hry, což způsobuje chaos. Představitelé ministerstva průmyslu a obchodu a jím zřízená agentura CzechInvest to však v případě Operačního programu průmysl a podnikání rezolutně vyvraceli. Nicméně ministr pro místní rozvoj Radko Martínek, jehož resort má pod palcem největší dotační program - Společný regionální operační program, připustil v minulém vydání Firmy, že systém je příliš byrokratický. Dále potvrdil, že podmínky programů se v průběhu jejich trvání měnily. "Je pravda, že mnoho věcí jsme neuměli, v mnoha případech se uplatňoval až příliš konzervativní přístup při přípravě tohoto období," uvedl Martínek. Transparency International se v rámci mezinárodního projektu podílela na zkoumání efektivního využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v ČR. Výzkum se zaměřil na Společný regionální operační program (SROP), který má v ČR na starosti ministerstvo pro místní rozvoj. Stejný výzkum proběhl i v Maďarsku, Polsku, na Slovensku a v pobaltských státech. Ve všech těchto zemích byly identifikovány obdobné potíže, které znemožňují transparentně ukázat, jakým způsobem a na jaké projekty jsou evropské peníze vynakládány.

Zadřené informace

Hlavní překážkou je zejména přístup k informacím o využívání strukturálních fondů. Této problematice se podle TI věnuje mnoho informačních zdrojů, které však nikdo vzájemně nekoordinuje a výsledkem je celková nepřehlednost a nedostatečná aktuálnost dat. To, že v současnosti není systém vybudován tak, aby informace byly průběžně k dispozici potvrdil v rozhovoru pro Firmu (30. 1. 2006) i ministr pro místní rozvoj Radko Martínek: "Dnes to nahrazuje pouze každoměsíční porada náměstků, kteří zpětně vyhodnocují čerpání. Do budoucna ale potřebujeme, aby procesy byly sledovatelné v každém okamžiku. Musí proto existovat centrální sledování." Jaké výdaje se uznávají? Transparency International také poukazuje na to, že v průběhu výběrových řízení velmi často docházelo ke změně zadávacích podmínek. Dále jako nedostatečné hodnotí nezveřejňovaní informací o projektech, které byly ve výběrovém řízení úspěšné, a neochotu řídících orgánů jasně říci důvody odmítnutí projektů.

Například jedni z žadatelů

Firmě potvrdili, že jiná pravidla platila v momentě podávání projektu, jiná když se rozběhl a zcela logicky se obávají, jaká budou aktuální, až projekt skončí. Navíc nejde o žádnou maličkost, ale o věc zcela zásadní, jakou jsou uznatelné náklady. Přitom když se dožadovali vysvětlení, jak je možné, že jim nechtějí příslušné instituce uznat výdaje, na které by měli mít podle pravidel nárok, po stížnosti jim nakonec byly ve většině uznány. "Dostáváme nejasné informace nebo se neustále mění. Nevíme tak, které z výdajů se dají do projektu uznat, a to přestože byl ministerstvem schválen rozpočet, později se dozvídáme že je chybný a že se musí předělat. Neustále se také mění informace o náležitostech dokladování těchto výdajů," řekl Firmě jeden z manažerů projektu, který se realizuje v rámci SROP. Zdlouhavé proplácení Transparency International také kritizovala proplácení finanční pomoci z evropských fondů, a to zejména neposkytování záloh a následné zdlouhavé proplácení nákladů projektu. Za nedostatečné považuje i personální vybavení orgánů, které nesou odpovědnost za kontrolu finančních toků. Také Evropská komise před nedávnem potvrdila, že na tom není Česko s čerpáním zrovna nejlépe a zaostává za ostatními středoevropskými zeměmi. Přitom představitelé ministerstva průmyslu a obchodu i ministerstva pro místní rozvoj - od ministrů po úředníky implementačních agentur - ještě nedávno zdůrazňovali, jak perfektně se daří dotace využívat. Internetový server www.edota ce.cz uvedl, že ČR zatím prokazatelně využila údajně pouze zhruba pětinu ze všech prostředků, které má do konce letošního roku k dispozici. Podle něho méně peněz než Česko vyčerpalo už jen Slovensko. Do Maďarska ale dorazilo zhruba dvakrát tolik evropských dotací a do Polska do konce pětkrát tolik než k nám. Počet schválených projektů v Česku sice není malý, ale ČR pokulhává v následném uzavírání smluv a jejich plnění. Problémy má i s uznáváním výdajů a kontrolou.

PŘÍJMY ČR Z ROZPOČTU EU 2007 - 2013

- Celkové příjmy 893 351,4 mil. Kč

- Zemědělství přímé platby a tržní opatření 110 898,5

- Rozvoj venkova 72 898,0

- Strukturální operace strukurální fondy 461 082,6

- Fond soudržnosti 227 641, 3

- Vnitřní politiky 20 880,0

- Do unijního fondu ČR zaplatí odhadem 242 miliard Kč