Ještě o družstvech svépomocných a podnikatelských

Ohlasy na své články, studie a monografie vítám. Zpravidla obohacují, ale ne všechny. V. Šauer v úvodu svých poznámek, zveřejněných 23. 1., označuje podnikatelská družstva za družstva vyššího typu. Kdyby to psal v padesátých letech minulého století o JZD, měl by pravdu. V tehdejší terminologii byla JZD I. a II. typu označována za družstva nižšího typu, protože šlo o svépomoc rolníků při zachování jejich individuálních hospodářství; JZD II. a IV. typu byla nazývána družstvy vyššího typu, protože provozovala společnou zemědělskou výrobu. Jelikož JZD nižšího typu mohla trvat jen krátce, zpravidla jeden až dva roky, jejich dělení na vyšší a nižší typ zaniklo.

A rozhodně nikde ve světě, ani dnes u nás, nejsou svépomocná družstva považována či označována za družstva nižšího typu a podnikatelská za družstva vyššího typu. Jde o dva různé druhy družstev. Po poučení, že koncentraci kapitálu předvídal již Marx, mne Šauer kritizuje, že se mi prý nelíbí, že různá svépomocná družstva se musela v padesátých letech změnit v podnikatelská, přesněji výrobní. Skutečně se mi nelíbí, že byly při tom použity administrativní metody. Avšak proces vývoje zemědělství k velkovýrobě považuji za správný.

V článku, který jsem publikoval v těchto novinách dne 5. 9. minulého roku pod názvem "Naše družstevnictví po druhé světová válce a za socializmu" uvádím: "Zásadní pohled na združstevňování našeho zemědělství jako na proces, který měl vést ke zvětšení zemědělských podniků ukazuje, že šlo o správný směr rozvoje tohoto odvětví národního hospodářství, který je sledován i jinde ve světě". Proto to už v dalším článku neopakuji. Proč si V. Šauer tohoto článku nevšiml, když jde o seriál článků na družstevní témata?Poctivost přístupu ke kritizovanému článku by toho vyžadovala. Ano, rozdíly v úrovni JZD byly značné, jak uvádí Šauer. Ovšem úspěchy Slušovic, které vyzvedává, nebyly jen výsledkem pouze Čubova podnikatelského génia, ale i okolnosti, že byl uplatněn v době, kdy stroze úzce právně vymezený předmět činnosti JZD byl uvolněn.

V závěru svých obsáhlých kritických poznámek k mému článku V. Šauer bojuje proti jím citované tezi "podnikání jim nepřísluší", tj. družstvům a proti tezi "by mělo být omezeno jen na podporu malovýrobního charakteru činnosti", tj. svépomocné družstevnictví. Potíž je v tom, že tyto, dokonce v uvozovkách citované teze, v mém článku nejsou. Proč mi je podsouvá?Jistě ví - nebo by měl vědět - že do prvých svépomocných družstev, tentokrát odbytových, která dnes u nás začínají vznikat, se začaly sdružovat v zemědělství obchodní společnosti a družstva; touto cestou hodlají tyto podniky zemědělské velkovýroby zlepšit své postavení na trhu. Ovšem je pravda, že zejména u nás dnes chybí svépomocná družstva drobných podnikatelů, která by jim pomohla ulehčit start jejich obnovených živností. A družstva občanská, která by zpřístupnila a zlevnila nejrůznější služby potřebné pro každodennost občanů. Taková svépomocná družstva těchto skupin obyvatelstva mají také zmírnit negativní dopad globalizace světové ekonomiky na životní úroveň občanů živících se svou prací. Jejich zakládání preferuje OSN, Mezinárodní organizace práce a Evropská unie. Naše vláda však dosud jejich výzvy nevyslyšela a nevytváří potřebné podmínky pro zakládání a rozvoj svépomocných družstev. Na rozdíl od V. Šauera tak to vidím já; proto nemusím na svých slovech v článku nic měnit ani odvolávat své výroky po seznámení s jeho kritickými poznámkami.

František HELEŠIC