Brusel nám dává pokutu 1,6 miliardy korun za "nadprodukci" mléka a zásoby potravin

Občané České republiky si ještě neuvědomují, jak problematické je naše členství v Evropské unii. Vláda sjednala velmi špatné podmínky vstupu do EU a tisíce bruselských byrokratů se snaží dělat vše pro to, aby největší (ekonomicky nejsilnější) státy EU byly ve výhodné pozici. Zejména nové členské země jsou v postavení nerovnoprávných, polokoloniálních, banánových republik. Důkazy o tom máme každý týden. V minulých dnech bylo "vzrůšo" o tom, jak se stáváme prostorem pro odpad, zejména z Německa. Vláda České republiky není schopna tento problém řešit, zamezit dovozu tisíců tun odpadu. S tím souvisí i snad nejlevnější přejezd západních kamionů na našich dálnicích. Vláda opět není schopna postavit na hranice dřívější celníky a policii, aby vybírali mýtné a nepustili na naše území kamiony s komunálním a jiným odpadem. Posledním "hitem" je stanovení pokut za překročení výrobních kvót mléka a za nadměrné zásoby potravin.

Je to šokující až neuvěřitelné. Česká republika bude muset zaplatit Bruselu pokutu 200 milionů korun za to, že čeští zemědělci produkují více mléka, než jim stanovil Brusel. Při jednání o vstupu do Evropské unie byla Bruselem stanovena kvóta 268,4 kg na jednoho obyvatele ČR. Například v Německu, Rakousku, Francii, Nizozemsku je to 683,9 kg na obyvatele. Na území dnešní České republiky v roce 1989 bylo 3,4 mil. kusů skotu a mléka se vyrobilo 4,9 miliardy litrů. V současné době není ani 1,5 mil. kusů skotu a mléka se vyrobí méně než 2,5 miliardy litrů.

Podle ministerstva zemědělství čeští zemědělci vyrobili o 20 milionu litrů mléka více, než jim stanovil Brusel a za každý litr musí zaplatit více než devět korun. Proto oněch 200 milionů korun. Kvóta mléka pro každou zemi byla rozdělena na jednotlivé zemědělce. Pokuty tedy nemá platit stát, ale každý jednotlivý zemědělec nebo zemědělský podnik. V této souvislosti je až úsměvná kritika dřívějšího socialistického režimu, který prý "direktivně plánoval každý šroubek". Je to nesmysl a v žádném případě nám v tomto směru nic nediktovala "Moskva".

Mléko však není jediný problém s Bruselem - ani v zemědělství a v potravinářském průmyslu. Hrozí nám totiž i pokuta ve výši 1,4 miliardy korun za takzvané nadlimitní zásoby potravin. Podle Evropské komise si prý Česká republika před vstupem do Evropské unie nechala příliš velké zásoby másla, masa, některých konzerv, rýže, tabáku. A proto máme platit. Uvedené příklady ukazují především nesmyslnost celého hospodářského systému fungování Evropské unie. Pravidla nejsou jednotná pro všechny země. Staré země EU mají například daleko vyšší dotace než nové a neplnění některých podmínek se jim často odpouští. Chybí celková koncepce hospodářské politiky, která by byla samozřejmě zaměřena na rozhodující úkoly. Pro "staré" země EU je liberální, pro nové nesmyslně diktátorská. Zřejmě jak fungují lobbistické skupiny v zájmu "blahých".

Nesmyslnost celé agrární politiky ukazuje například uvedený problém mléka. Na jedné straně berou farmáři dotace na podporu výroby, na druhé straně za výrobu dostávají pokuty. Vláda cudně mlčí a chová se, jako by se nic nedělo. Ve skutečnosti jsou však problémy i v průmyslu, stavebnictví i ve službách. Je otázka, co vlastně může česká vláda samostatně rozhodnout? Ve většině případů se musí zeptat v Bruselu, zda s tím souhlasí. Evropské unii chybí koncepce ve všech oblastech vládnutí i řízení. V domácí i zahraniční politice. V civilu i ve vojenství. Jediná možnost je začít jednat "od nuly". Co vlastně a v jakých etapách je možné a racionální integrovat. To je úkol na několik let.

Václav VĚRTELÁŘ