Zemědělský svaz k problémům našeho zemědělství

Zásadní zemědělské, ekonomické a svazové záležitosti, to bylo hlavními tématy společného zasedání výboru a kontrolní Komise Zemědělského svazu ČR ve Větrném Jeníkově. Představitelé svazu se zde sešli poprvé po loňské konferenci, která významným způsobem změnila složení orgánů svazu. Došlo i ke změnám v programovém zaměření činnosti a ve stanovách, aby svaz účinněji prosazoval posílení konkurenceschopnosti členů v novém finančním období na léta 2007-2013, zlepšování podnikatelského prostředí zjednodušením regulace podnikání a zrovnoprávnění podmínek regulace trhu. Zasedání výboru a kontrolní komise se rovněž zúčastnili členové Klubu seniorů a Sdružení mladých manažerů ZS ČR. To z toho důvodu, abychom při plnění dalších náročných úkolů svazu a našeho zemědělství mohli navázat na životní zkušenosti starších. A abychom si v mladých manažerech získali nové spolupracovníky a spojence pro pokračování činnosti svazu a udržení konkurenceschopného českého zemědělství v dalších létech.

Vztah ke Společné zemědělské politice EU

V současné době jsou v připomínkovém řízení návrhy novel nařízení vlády k platbám na SAPS i TOP-UP pro rok 2006. V našich stanoviscích uplatňujeme zásadní námitky ke stanovení sankcí za neplnění správných zemědělských a environmentálních podmínek, neboť ustanovení příslušných článků (čl. 6 a čl. 143b, odst.6, podost.3) Nařízení komise (ES) č. 1782/2003 označuje tyto požadavky pro nové členské státy za nepovinné do doby vyrovnání přímých plateb s bývalou EU-15. V současné době se diskutuje výplata kompenzačních plateb za pokles ceny cukrovky ve 4 následujících letech od 20 do 38%. Naše stanovisko je, že se musí postupovat obdobně, na maximu podpory pěstitelům cukrovky, jako dříve bylo dáno na pěstitelům brambor při produkci škrobu, pěstitelům lnu a chmelu tak, že od podpory byla odečtena platba SAPS a tato dána do společné obálky k rozdělení na plochu zemědělské půdy. Jedině takto můžeme podporovat konkurenceschopnost jednotlivých plodin na společném trhu EU-25 a zabránit útlumu či likvidace těchto plodin. Přece budeme stejně postupovat při jakékoliv další reformě, ať vína, ovoce či zeleniny.

V EAFRD požadujeme navýšení zdrojů na modernizaci zemědělských podniků na 2 mld. Kč v rámci navýšení Osy 1 na 35% z celkového rozpočtu EAFRD. Požadujeme, aby pokračovala podopatření 1.1.1. zahájené v OP zemědělství. V EAFRD rovněž požadujeme ve snížení počtu opatření ze současných 70-80 na 15 –20, protože každé opatření vyžaduje vysoké administrativní náklady i nárůst počtu zaměstnanců na jejich administraci.

Dalším důležitým úkolem je audit ekologické legislativy. Zjišťujeme, že řada požadavků jde nad rámec EU a i mimo možnost výjimek. Uvítali bychom aktivní přístup MZe ve stejném duchu, jako bylo vyhlášeno v Německu na výstavě Grúne Woche ministrem výživy, zemědělství a ochrany spotřebitelů Horstem Seehoferem, kde ministerstvo prověřuje možnost omezení byrokracie a všechny ekologické směrnice v duchu akce „1 ku 1“, ve smyslu snížení závazků ze směrnic EU ku směrnicím národním. Zemědělský svaz již spolupracuje v rámci RHSD na některých dílčích úpravách v komisi místopředsedy vlády Havla, ale zde je třeba daleko více a komplexněji věci řešit v celém resortu včetně MŽP.

Výsledek hospodaření v r. 2005, ekonomika

Od vzniku České republiky do vstupu do EU bylo zemědělství zpravidla ve ztrátě s výjimkou let 2000 (+ 3,7 mld. Kč) a 2001 (+ 2,7 mld. Kč). Po vstupu v r. 2004 i 2005 mělo zemědělství kladný výsledek hospodaření. V r. 2004 bylo dosaženo zisku 8,6 mld. Kč a za rok 2005 odhadujeme, že došlo k zisku cca 4,5 mld. Kč. Výsledek hospodaření byl ovlivněn po vstupu do EU nárůstem dotací v roce v roce 2004 o 11,6 mld. Kč, v roce 2005 o 14,4 mld. Kč proti roku 2003, a tak dotace v průměru již představují 26% veškerých příjmů zemědělců. Dotace z části překryly pokles cen za zemědělskou produkci po vstupu.

Uvedený výsledek hospodaření za rok 2005 byl zjištěn výběrovým šetřením z 543 podniků - členů svazu s výměrou 907 tis. ha. Propad zisku loňského roku je však téměř poloviční, loni byl ve výši cca 1 280 Kč na hektar zemědělské půdy, zatímco v r. 2004 to bylo 2 456 Kč/ha z.p.. Kladný výsledek hospodaření měly v r. 2005, stejně jako v r. 2004, všechny kraje. Relativně nejlepší výsledek měl v roce 2005 kraj Pardubický, který jako jediný překonal úroveň 2 600 Kč/ha z.p. Nejnižší zisk ve výši 125 Kč/ha byl v kraji Moravskoslezském. Odložená daňová povinnost po přepočtu na půdu obhospodařovanou právnickými osobami činila za minulé období stejně jako předloni cca 1 mld.Kč.

I když roky 2004 a 2005 skončily kladným výsledkem hospodaření pociťujeme, že finanční potíže v našem zemědělství přetrvávají. Zemědělská produkce loňského roku je ve stálých cenách nejnižší produkci za posledních 15 let. Zřejmý je výrazný pokles živočišné produkce - zatímco za poslední desetiletí hrubá rostlinná produkce s výraznými výkyvy zůstává průměrná, živočišná se propadla o 30%.

Podpory a dotace

Dotační politika po vstupu do EU pro období let 2004 až 2006 se vyznačuje některými pozitivními trendy, které i při útlumu produkce drží naše ekonomiku našich zemědělských podniků „nad vodou“. Došlo ke zvýšení dotací do zemědělských podniků a tyto se promítly do výsledku hospodaření. Přitom zdroje z národního rozpočtu se snížily je nepatrně o cca 0,8 mil. Kč. Zvyšuje se podíl prostředků z EU, např. pro rok 2006 to má být již cca 20 mld. Kč. Rozpočet MZe dosáhne v roce 2006 již 39,8 mld. Kč, ale z této částky půjde do příjmu zemědělských podniků jen cca 70 %. Zbylých 30 % jde na lesy, vodu, správu, pozemkové úpravy, výzkum, činnost ministerstva a na další účely.

Z 25,3 mld. Kč podpor a dotací náležejících do příjmů zemědělských podniků za rok 2005 bylo cca 14,8 mld. Kč vyplaceno v roce 2005 a 10,5 mld. Kč bude vyplaceno v prvním pololetí roku 2006. To byla jedna z příčin, proč se v loňském roce zemědělské podniky potýkaly s kritickým nedostatkem cash flow. Další příčinou byl pokles tržeb za rozhodující komodity meziročně o cca 11 mld. Kč.

Kontakt: malatova@zemsvazpraha.cz

Další informace: www.zemsvazpraha.cz.