Zima se myslivcům letos prodraží

Zima ještě zdaleka nekončí. Myslivci stále přikrmují a budou přikrmovat až do dubna, aby pomohli zvěři přejít po kruté zimě na zelenou potravu. Mladé výhonky trav a řepky jsou pro vyhladovělou zvěř sice lákavé, ale při konzumaci většího množství i nebezpečné, protože obsahují nevyvážený obsah minerálních látek (Ca, K, Mg), což může zvěři způsobovat závažné zdravotní problémy. Nejvhodnější způsob přikrmování je pravidelné předkládání menších dávek sena, siláže, senáže a zrna ovsa. Ve slaniscích by nikdy neměla chybět krmná sůl a v zásypech zadina či krmitelné obilní odpady. To vše ovšem stojí nemalé finanční náklady, které hradí myslivci z vlastních kapes. Od státu nepobírají žádné finanční prostředky na přikrmování zvěře v době strádání. Zima 2005/06 byla dlouhá, myslivci museli mnoho krmiv nakoupit. Tento fakt se promítne do celkových výsledků hospodaření mysliveckých sdružení. Rozpočty, které byly koncipované jako vyrovnané zřejmě tedy skončí mnohde s výraznou ztrátou. Ztrátu mysliveckých sdružení hradí jeho členové, a tak ke členskému příspěvku 500,- Kč a poplatkům na škody zvěří 0 - 1 500,- Kč budou muset připlatit myslivci navíc i několik set korun na nákup dalšího krmení. Myslivost je velmi prospěšná státem nepodporovaná činnost, pro myslivce samotné to ovšem není levný koníček.

Myslivci na jednu stranu přikrmují zvěř, neinformovaná veřejnost na druhou stranu snižuje efekt přikrmování tím, že se pohybuje okolo krmelců, čímž zanechává pachové stopy, které odrazují zvěř. Už vůbec bychom se neměli přibližovat ke krmelci se psem. Chovatelé hýčkaných čtyřnohých miláčků by se neměli stydět za použití vodítka, protože tím chrání nejenom svého pejska před zatouláním, ale i krásu volně žijící zvěře.