Němečtí ochránci přírody kritizují plány na stavbu jezu na Labi

Němečtí ochránci přírody kritizují plánovanou stavbu jezu na Labi u Děčína. Podle Svazu ochránců přírody BUND není pro stavbu hospodářský důvod, neboť železniční doprava je s to zajistit přepravu nákladů mezi Českem a Hamburkem. Kromě toho míní BUND, že stavba ovlivní i ekosystémy na německé straně, přesto jí chybí přeshraniční posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Své výhrady napsal svaz v dopise českému ministerstvu životního prostředí.

Německá strana se totiž k plánu na stavbu jezu u Děčína také může vyjádřit. Češi poslali do Německa překlad oznámení o záměru stavby, které příslušný úřad rozeslal na zhruba sto připomínkovacích míst. Do 10. března bylo možné z Česka i z Německa poslat k záměru stavby připomínky. "Nyní se začaly scházet," uvedla mluvčí ministerstva Karolína Šůlová.

Autoři dokumentace záměru k nim přihlédnou a po zveřejnění dokumentace se uskuteční druhé kolo veřejného připomínkování. Lidé z Německa se tak zapojili i do klasického posouzení vlivu stavby na životní prostředí. "Chceme, aby se česká strana vzdala záměru na stavbu jezu," řekl ČTK šéf saské pobočky BUND Wolfgang Riether. Němečtí ochránci přírody tvrdí, že přepravu zboží zajistí vlaková doprava mezi přístavem v Hamburku a Českem.

Objem nákladní říční přepravy po Labi podle nich v posledních letech drasticky klesl. "V Magdeburgu z 1,8 milionu tun připadajících v roce 1998 na jednu loď na 0,8 milionu tun v roce 2004. Na hraničním přechodu Schmilka (Hřensko) jde o pokles z 1,4 milionu tun v roce 1998 na 0,4 milionu tun v roce 2004," uvádí BUND v dopise.

BUND tvrdí, že hospodářský význam říční dopravy se přeceňuje a odmítá tvrzení, že říční doprava je energeticky výhodnější. "Nákladní vlak a nákladní loď naloženy přibližně 500 tunami nákladu jsou na trase Praha - Hamburk přibližně stejně energeticky náročné. Vlak ale vydává zhruba o 20 procent méně oxidu uhličitého a jen zlomek oxidů dusíku a uhlovodíků produkovaných lodí. K tomu existuje podrobné šetření německého úřadu pro životní prostředí," uvádí BUND.

Ani sjízdnost Labe mezi Schmilkou a Geesthachtem není celoroční. Na to ale podle svazu české podklady neberou ohled, nýbrž "budí dojem, že stavba jezu a prohloubení plavební dráhy umožní sjízdnost celého Labe, respektive že tato opatření napojí Českou republiku na celoročně sjízdnou říční cestu, která ale ve skutečnosti neexistuje".

BUND poukazuje na to, že Labe je jedním z posledních neregulovaných toků ve střední Evropě, celkem 600 kilometrů toku mezi Ústím nad Labem a Geesthachtem nebylo průmyslově upraveno, proto se zde zachovala jedinečná flóra i fauna. Zkoumání ekologických vlivů stavby se podle něj nedostatečně zabývá vlivem na faunu a flóru v povodí Labe. Některá tvrzení jako to, že stavba vylepší kvalitu vody v Labi, BUND zpochybňuje jako nedoložená.