Stát už pozemky spekulantům nedává

Obchodníci, kteří chtěli získat levně lukrativní pozemky od státu, jsou mimo hru. Restituční tečka, kterou na podzim schválili poslanci, pro ně skutečně platí.p

Obchodníci nemají na parcely nárok, mohou získat jen "menší" peníze

Pozemkový fond se "tečku" rozhodl důsledně dodržovat a obchodníkům nevydal v posledním čtvrtroce jediný náhradní pozemek, potvrdila HN nová předsedkyně výkonného výboru fondu Jiřina Böhmová. "Fond má prozatím jasno: původní vlastníci mohou dostat náhradní pozemky, všichni ostatní jen peníze," uvedla Böhmová.

"Spekulant" by na takových podmínkách ale prodělal. Proto ani o výplatu těchto peněz žádný z nich od ledna nepožádal. "Nikdo z obchodníků u nás teď nároky vůbec neuplatňuje. Snad čekají, že zákonodárci podmínky změní," říká Böhmová.

O co v pozemkové kauze přesně jde? Obchodníci kupovali nároky na náhradní pozemky od původních vlastníků proto, aby je pak vyměnili u fondu za cenné parcely. Půdu, na níž vznikl nárok například na Tachovsku, totiž mohli do letoška vyměnit třeba za tisícinásobně dražší parcelu v Praze. Leckdy využívali k získání výhodných pozemků i kontakty na státní úředníky. Když se tyto praktiky provalily, padl ministr zemědělství Petr Zgarba a Pozemkový fond prošel důkladnou personální čistkou.

Politici: Chceme rovnost

V budoucnu by se ale "spekulanti" mohli k zisku z nakoupených nároků na pozemky ještě dostat. Fond totiž stále vrací pozemky původním vlastníkům restitučních nároků. A tato nerovnost se nelíbí jak opoziční ODS, tak i sociálním demokratům. Po volbách se ji proto pokusí odstranit. "Vlastníci restitučních nároků si musí být rovni. Hodnota vracených náhradních pozemků se ovšem musí co nejvíc blížit hodnotě těch původních. Nemohou jedni vydělat na restituci stonásobek a druzí zase prodělat," říká šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý.

Předseda zemědělského výboru sněmovny Ladislav Skopal (ČSSD) hovoří podobně. Jen by podle něj místo pozemků měli všichni dostávat peníze: "Finanční částka však nemůže být jako dosud vypočítána z nízké účetní hodnoty půdy, ale oceněna vyšší tržní hodnotou."

Fondu ještě zbývá vypořádat nároky ve výši 1,4 miliardy korun. Z toho přes polovinu přestavují právě nároky lidí, kteří si je koupili nebo je dostali od příbuzných.

Ostrý souboj o tečku

O restituční tečce rozhodla sněmovna loni v prosinci. Za nárok na náhradní pozemek (například za komunisty zabrané pole, na němž teď stojí továrna) měly být místo půdy od letoška vypláceny všem žadatelům jen peníze. Tečku ale restituenti odmítli uznat. Ústavní soud pak verdikt sněmovny změkčil: Tečka se vztahuje jen na obchodníky s nároky.

Ti ovšem vzápětí hrozili žalobami na stát za diskriminaci. "Projednáme s dalšími podnikateli, jak se bránit," řekl HN nedávno například Miloš Červenka, jeden z největších pozemkových byznysmenů - tento měsíc policií zadržený pro podezření z korupce v jiném případě.

Jak stát vrací náhradní pozemky

Původní hodnota restitučních nároků 7,4 miliardy Kč

Zbývá vypořádat 1,4 miliardy Kč, z toho:

- nároky původní 650 miliónů Kč

- nároky postoupené 690 miliónů Kč

Zdroj: Pozemkový fond