V Tichomoří vznikla třetí největší mořská přírodní rezervace

Malý ostrovní tichomořský stát Kiribati oznámil vytvoření třetí největší mořské přírodní rezervace na světě. Iniciativa byla zveřejněna na nynější mezinárodní konferenci o biodiverzitě v Brazílii. Nová rezervace se nachází v okolí osmi téměř neobydlených ostrůvků Phoenixského souostroví, které leží mezi Fidži a Havají, a má rozlohu téměř 185.000 kilometrů čtverečních, jde tedy o území větší než Irsko. Rozsáhlejší mořské přírodní parky jsou jen u Austrálie a u Havaje.

Přírodní park, kde má být zakázán komerční rybolov, zahrnuje vzácné korálové útesy a podmořské hory, uvedl na konferenci v brazilském městě Curitiba kiribatský ministr životního prostředí, půdy a zemědělského rozvoje Martin Puta Toginfa. Ochrana bude poskytnuta více než 120 druhům korálů a 520 druhům ryb, ale také třeba želvám a ptákům, kteří se v regionu zastavují při své migraci.

Jde o první mořskou rezervaci, jež má uchovat hlubokomořské životní prostředí. S finanční stránkou projektu Kiribati pomůže fond, který plánují založit Mezinárodní svaz na ochranu přírody a americké Novoanglické akvárium.

Podle kiribatského prezidenta Anoteho Tonga hodlá jeho republika rovněž spolupracovat s Mikronésií, aby do roku 2020 zajistily ochranu 30 procent pobřežních vod a 20 procent území ostrovů v regionu. Rezervace by pak měla dosáhnout velikosti 6,7 milionu kilometrů čtverečních, což představuje zhruba pět procent Tichého oceánu.

Evropská unie již na konferenci v Curitibě vyzvala ke globálnímu moratoriu na používání vlečných sítí k rybolovu, které je kritizováno proto, že radikálně snižuje množství ryb žijících ve velkých hloubkách, řadu druhů přivedlo na pokraj vyhynutí a rovněž způsobuje radikální změny podmořského životního prostředí.

"Lov vlečnými sítěmi lze přirovnat ke snaze lovit zpěvné ptáky v lesích buldozerem," prohlásil představitel Mezinárodního svazu na ochranu přírody Arlo Hemphill. "Lovíte ryby v mořských hloubkách, ale v podstatě při tom ničíte hlubokomořské korály a všechno ostatní".

Hemphill zdůraznil, že mnohé z poškozených korálových útesů jsou tisíce let staré a že ryby, které uváznou ve vlečných sítích, mohou dosahovat věku kolem 250 let. "Možná jíte ryby, které se narodily v době před Napoleonem," podotkl.

Ekologové v poslední době stále silněji požadují ochranu mořských oblastí. Zatímco 12 procent pevniny je nějakým způsobem chráněno, u oceánů je to pouhých 0,5 procenta. Jedním z důvodů je, že převážná část oceánů se nachází za hranicí výsostných vod jednotlivých států, které sahají do 370 kilometrů od pobřeží, píše agentura AP.

"V ranější historii se diskutovalo o tom, jak by měly být chráněny oceány, a převládl názor, že by měl mít každý právo jimi proplouvat," řekl Roger McManus z Mezinárodního svazu na ochranu přírody. "V některých případech je to interpretováno jako právo tyto vody využívat a zneužívat," dodal.