Houbová choroba ničí hrušky

Okrasné dřeviny jsou v posledních letech často napadány rzí hrušňovou. Houbová choroba se zpravidla přenáší z jalovců na hrušně a způsobuje zahrádkářům velké škody. Jediným řešením, jak proti rzi bojovat, je podle odborníků izolace a chemická ochrana.

Až pokácením stromů může skončit nedostatečná ochrana před epidemií rzi hrušňové. Ta totiž stále více napadá jalovce, z kterých se posléze přenáší na hrušně a zpátky. Houbová choroba se projevuje mokvajícími útvary na větvích jalovců nebo nápadnými barevnými skvrnami na listech. Pokud si podle odborníků nevšimneme nemoci včas a postižené větve nespálíme, o sladkých plodech můžeme už jen snít. "Celý problém začal v devadesátých letech, kdy vzrostl zájem o okrasné zahrádky. Výskyt rzi hrušňové na Plzeňsku je tak silný, že se choroba stala limitujícím faktorem pěstování hrušní. V loňském roce jsme na toto téma publikovali řadu článků a uspořádali přednášku," říká Jan Fictum z plzeňské pobočky Státní rostlinolékařské správy.

Rez hrušňová není na seznamu karanténních chorob. Z toho důvodu nemohou být proti ní nařizována jakákoliv úřední opatření. Ochrana proti rzi hrušňové spočívá ve vytváření izolačních vzdáleností mezi hostiteli a chemickém ošetření stromů. Na pečlivý výběr už je třeba dbát při nákupu jalovců v zahradnictví. Náchylnost jednotlivých druhů je totiž velmi rozdílná. "Existuje mnoho účinných chemických přípravků. Mezi hostiteli je třeba dodržet velkou vzdálenost. Do 150 metrů je přenos téměř jistý. Samozřejmostí je nepěstovat a nerozšiřovat druhy, které jsou rzí napadány. To platí především pro zahradníky a pěstitele okrasných dřevin," míní Jan Kaňák, vedoucí pracoviště Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti v Plzni.

Podle zahradníků je však velký problém rozeznat postižený jalovec od zdravého. Celá řada městských čvrtí je dodnes typická vzrostlými hrušněmi na dvorech a zahradách uvnitř bloků domů. Zde se rez hrušňová přenáší nejčastěji. "Snažíme se prodávat zdravé jalovce. Když jsou ale stromky mladé, těžko poznáte, jestli jsou napadané nebo ne. Problémy vidím hlavně na sídlištích. Stromy by se měly úplně vykácet a prázdná místa znovu osázet. Na to ale nejsou peníze," dodává zaměstnankyně plzeňského zahradnictví Lobkowitz, která nechce být jmenována.