Automatizované dojení

Přechod na automatizovaný systém dojení ovlivňuje celou organizaci zemědělského podniku – kromě jiného také systém krmení, výběr krmiv a kontrolu krmné dávky. Ve snaze objasnit vliv tohoto systému dojení na mléčnou užitkovost a příjem krmiva byly provedeny v Německu dva experimenty – jeden dlouhodobý krmivářský pokus v Haus Riswicku ve městě Kleve s holštýnskými dojnicemi, který trval přes 2,5 roku a jeden ve městě Grub s dojnicemi plemene fleckvieh, který trval přes pět měsíců. Ani v jednom z těchto pokusů nebyl zaznamenán vliv dojicího systému na výši mléčné užitkovosti u dojnic.

Získané výsledky překvapily v porovnání se zkušenostmi z běžné zemědělské praxe, kdy zvýšení frekvence dojení ze dvou na tři nádoje denně bylo vždy doprovázeno zvýšením mléčné užitkovosti. Při přechodu na automatizované dojení ve sledovaných pokusech i přes zvýšení četnosti dojení na tři a více k žádnému nárůstu mléčné užitkovosti nedošlo. Možnou příčinou je rozdílný časový odstup od jednoho podojení k dalšímu. Při přechodu z dojení dvakrát na třikrát denně nedochází jenom k nárůstu počtu dojení, ale zvyšuje se rovněž aktivita zvířat a mění se také rytmus, čím může dojít k ovlivnění příjmu krmiva a nepřímo ke stimulaci mléčné užitkovosti.

V obou pokusech nedošlo ani k nárůstu objemu přijímaného krmiva, ani k nárůstu mléčné užitkovosti. Tendence k poklesu obsahu tuku v mléce díky častějšímu dojení se projevila také v těchto pokusech. Obsah mastných kyselin naopak stoupnul. Osvědčilo se zavedení krmného režimu zahrnující podávání směsné krmné dávky plus dávkování jadrného krmiva v robotizovaném dojicím stání.