Ptačí chřipka rybníky pro koupání neuzavře

"K nákaze člověka je nutná nesmírně vysoká infekční dávka," tvrdí Bohumil Havel z Krajské hygienické stanice Pardubického kraje. A připomíná, že v Asii například lidé, kteří onemocněli ptačí chřipkou, pojídali syrové vnitřnosti nakažených ptáků nebo pili jejich krev.

"I když by nějaký virus přežil někde u dna, tak by člověk neměl nejmenší šanci dostat takovou dávku, aby se mohl nakazit," řekl iDNES doktor Havel. Hygienici proto neuvažují o vyhlášení preventivního zákazu koupání v rybnících, kde by se lidé mohli dostat do kontaktu s trusem ptáků.

Pokud na dno rybníka spadne trus ptáka nemocného H5N1, jde o malé množství a ve vodě se většinou rozpadne a rozpustí. "Ve vodě dojde k takovému naředění, že z toho neonemocní pták, člověk ani žádná ryba," tvrdí mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.

"To by tam musela být tak půlmetrová vrstva trusu od nemocných ptáků," vysvětluje Duben. A tvrdí, že je pravděpodobnější, že kachnu na dně spíš chytí vodník.

Objev osmi labutí v České republice, které prokazatelně uhynuly na ptačí chřipku, podle hygieniků neznamená nutnost vyhlásit zákaz koupání v okolí.

"To, že bychom teď a priori řekli, že když se v Budějovicích vyskytly případy nakažených labutí, tak zakážeme koupání na Orlíku, to si nemyslím," řekla iDNES Libuše Polanská ze středočeské krajské hygienické stanice.

Až počasí dovolí koupání v přírodě, hygienici budou pravidelně kontrolovat vodu z míst, kde je koupání povoleno. V případě, že se na jednom místě objeví ptačí chřipka, zváží možná rizika. Například to, jestli byl výskyt sporadický, nebo šlo o přírodní ohnisko nákazy.

"K zákazu koupání by musely být vážné důvody," ujišťuje doktorka Polanská.