Odhady příjmů ze zemědělství v EU pro rok 2005

Reálné příjmy ze zemědělství na jednoho pracovníka v EU poklesly o 6,3 %.

V EU s 25 členy klesl v roce 2005 reálný příjem ze zemědělství na jednoho pracovníka o 6,3 %. Tento pokles je výsledkem poklesu reálných příjmů ze zemědělství (-8,4 %) a objemu zemědělské zaměstnanosti (-2,3%). Snížení reálného příjmu ze zemědělství v EU v roce 2005 lze odvozovat z kombinace různých příčin:- pokles zemědělských výstupů celkem k reálným výrobním cenám;- snížení nákladů u prací vykonávaných předem (-1,6 %) a nákladů na odpisy (-0,3 %), obojí v reálných hodnotách;- nárůst subvencí celkem: subvence specifické pro produkt a ostatní subvence produktu po odečtení zdanění (1,9 %).První odhady pocházejí z Eurostatu, Statistického úřadu Evropské unie. Příjmy ze zemědělství se na severu a jihu EU nevyvíjely jednotně. Největší nárůsty byly odhadnuty pro Litvu (+25,9 %), Estonsko (+23,0 %), Irsko (+12,8 %), Lotyšsko (+5,7 %), Nizozemsko (+5,4 %) a Českou republiku (+4,0 %). Největší poklesy příjmů ze zemědělství se očekávají v Maďarsku (-19,3 %), na Slovensku (-14,9 %), ve Španělsku (12,0 %), v Portugalsku (-11,0 %), Slovinsku (-10,4 %), ve Francii (-10,0 %) a v Itálii (-9,6 %).V EU s 25 členy se snížení reálné hodnoty agrárního výstupu v roce 2005 celkem přičítalo poklesu vstupních hodnot jak za rostlinnou, tak za živočišnou produkci (-8,0 % nebo -1,7 %). V rostlinné výrobě tento pokles odráží silné snížení průměrných výstupních objemů (-5,3 %) a pokles výrobních cen (-2,9 %). V případě živočišné výroby se největší část poklesu odvozovala od nižších výrobních cen (-1,7 %) při malém snížení výstupních objemů (-0,1 %). Největší poklesy objemů v rostlinné výrobě byly u typických produktů jižních členských států. Olivový olej (-16,0 %) a víno (-10,4 %). Objem produkce obilí v EU s 25 členy rovněž poklesl (-10,7 %), největší pokles je ve Španělsku (-42 %) a v Portugalsku (-39 %). V živočišné výrobě poklesly ceny zejména u vajec (-9,4 %) a drůbeže (-3,8 %).1. Údaje z 25 členských států EU nezahrnují Kypr a Maltu V době zveřejnění nebyly údaje těchto členských států ještě k dispozici.2. Zemědělský příjem zahrnuje příjmy pocházející ze zemědělských činností (jakož i neoddělitelných nezemědělských vedlejších činností) za určité účetní období, také tehdy, když příslušné příjmy v některých případech budou přijaty později.Nejedná se tak tím o příjmy skutečně obdržené v účetní období. Neměl by se ostatně zaměňovat s celkovým příjmem v zemědělství činných hospodářství, protože tyto mohou vedle svých čistě zemědělských příjmů také pobírat příjmy z jiných zdrojů (nezemědělské činnosti, mzdy nebo platy, sociální dávky, příjmy z majetku). Existující odhady byly zjišťovány národními úřady členských států Evropské unie podle metodiky Systému integrovaných zemědělských účtů (která je velmi podobná Metodice evropského systému integrovaných hospodářských účtů ESVG 95, ale obsahuje některé odlišnosti, aby se přihlíželo ke zvláštním okolnostem zemědělského účetnictví). Reálný zemědělský faktorový příjem za roční pracovní jednotku odpovídá reálné čisté tvorbě přidané hodnoty k faktorovým nákladům zemědělství na roční pracovní jednotku celkem. Čistá tvorba přidané hodnoty k faktorovým nákladům se vypočítá, když se od hodnoty zemědělské produkce k výrobním cenám odečtou hodnota předvýkonů, odpisů a prodej výroby a připočte se hodnota ostatních výrobních subvencí. Aby se také mohla brát v úvahu práce na částečný pracovní úvazek a sezónní práce, měří se zemědělská zaměstnanost a její změna v ročních pracovních jednotkách (JAE). V této tiskové zprávě byla roční pracovní jednotka (JAE) postavena na roveň pracovníka na plný pracovní úvazek.