Zelená energie se uplatní nejdřív v palivech

Na výrobu biomasy a biopaliv jako "zelené" alternativy k fosilním palivům slyší politici v Evropské unii, stejně jako v Česku. Přes všechny dotace se však jejich záměry míjejí účinkem. Hlavní důvod? Zemědělci nedokážou rychle reagovat. "I pro ČR platí, že je to jeden z perspektivních směrů, který má snížit závislost na dovozu paliv, zlepšit životní prostředí i diverzifikovat příjmy zemědělců, protože tradiční produkce potravin zřejmě bude mít omezené užití. Máme vůli jít tímto směrem, ale v praxi je s tím potíž," řekl český ministr zemědělství Jan Mládek.

Potíž spočívá v tom, že se nový palivový obor jen velmi mátožně probírá na svět. Vloni pouhých 15 elektráren spalovalo také speciálně pěstované energetické plodiny, jak uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová. Zůstává ovšem optimistická: "V roce 2010 lze očekávat zhruba 140 elektráren na biomasu." Například společnost ČEZ vloni spalováním biomasy s jinými energetickými surovinami v elektrárnách v Hodoníně a Poříčí získala 150 GWh energie. Svou roční dodávku chce postupně zdvojnásobit - bude-li mít z čeho. "Nastartovat umělé pěstování energetických bioplodin vyžaduje čas, zemědělcům to bude trvat několik let," uvedl ředitel České energetické agentury Josef Bubeník. Jinak řečeno, farmáři ještě neprocitli a produkce biomasy je zatím v plenkách.

Přicházejí přitom o zajímavé zisky, což ovšem platí i po Evropě. Za hektar osazený energetickou plodinou totiž dostávají od unie dotaci 45 eur. Podpora se celkově může týkat až 1,5 milionu hektarů, ale farmáři vloni využili jen třetinu plochy. Evropská komise počítá s tím, že by se v Unii do roku 2010 mělo vyrobit množství biomasy, které by energeticky odpovídalo 150 milionům tun ropy. Současná produkce nedosahuje ani poloviny tohoto množství. Řepka olejná pro výrobu paliv se v Česku zatím pěstuje na asi 30 tisících hektarech, zatímco pole pro potravinové využití zabírají zhruba sedminásobnou plochu. Snad to bude lepší. Výrobci paliv musí totiž od příštího roku přidávat do benzinu několik procent biolihu a do nafty něco metylesteru z řepkového oleje. Producenti paliv s příměsí biosložky tak mají zaručený odbyt. Tři nejvýznamnější hráče na trhu - společnosti Agrofert, Čepro a Setuza - to přimělo k investicím do nových provozů.

Ve využití "zelené energie" mezi státy Evropské unie zůstávají propastné rozdíly. Suverénní prvenství náleží Lotyšsku, kde biomasa pokrývá plnou třetinu spotřeby energie. Naopak Velká Británie, Irsko nebo Belgie se krčí pod dvěma procenty. V tomto srovnání si Česká republika nevede zase tak špatně Ä je zatím na téměř třech procentech. Fotografie: Příroda do motoru? Až od příštího roku musí výrobci v Česku přidávat do nafty výtažek z řepky olejnaté.