NP je hlavně součástí životního prostředí

V sobotních Lidovkách mě zaujal článek pana Justa o lesích Šumavského národního parku a jeho rozhořčení nad tím, že někteří politici a občané si dovolují nesouhlasit s postupem ochrany přírody při rozšiřování bezzásahových zón. Obviňuje politika, který se vyslovil proti rozšiřování zón z bolševismu a argumentuje tím, že národní park nepatří ani lidovcům, ani obcím, které jsou na jeho území, ale národu. Kdo je tedy ten národ, kterému patří národní park? Je to pan Just? Je to skupina vědců, fascinovaných pozorováním sukcesních procesů ve zpustlém a zničeném lese? Jsou to příslušníci ekologistických hnutí, kteří se přivazují ke stromům napadeným kůrovcem, aby mohl kůrovec nerušeně vylétnout a napadnout další hektary lesa? Množství lidí, kteří souhlasí s tím, aby šumavské smrky uschly pod náporem kůrovce, je velké, ale rozhodně to není národ ani jeho většina.Všechny lesy jsou především součástí životního prostředí a všechny živé organismy včetně člověka si své životní prostředí upravují pro lepší kvalitu svého života. Je důležité, aby působení na naše životní prostředí vedlo k jeho vyšší ekologické stabilitě, která je podmínkou pro trvale udržitelný život. Je však omylem se domnívat, že vyšší ekologické stability dosáhneme opuštěním krajiny a ponechání jí samovolným procesům. Je proto přirozené, že do diskuse o hospodaření, či nehospodaření v národních parcích zasahuje národ - třeba prostřednictvím představitelů obcí, nebo politiků, nebo dalších skupin lidí, kteří nesouhlasí s ponecháním části jejich životního prostředí napospas zpustnutí.

***