Souboj o jezy už "nabírá vodu"

Lodní doprava schází na úbytě. Úmorná sucha znemožňují aktivní plavbu, ztrácíme kontakt s velkými evropskými přístavy, stěžují si rejdaři. Ale jediné řešení už deset let vidí jen ve stavbě drahých jezů na Labi. Tábor těch, kteří místo jezů hledají šetrnější varianty, stále sílí. Boje kolem jezů na dolním toku Labe se táhnou už deset let a napětí houstne. Po urputných střetech zastánců I odpůrců stavby se nakonec prosadila varianta jednoho jezu za Děčínem. Podle příznivců stavby je to minimalistické řešení, navíc ne zcela technicky čisté. Díky této variantě ovšem probíhají biologické průzkumy a proces posuzování vlivů stavby na životní prostředí. Pesimisté nicméně varují: možná je to jen nový humbuk. Plánovaný plavební stupeň Děčín sám o sobě nemá smysl. Co když se později prosadí I stavba jezu dalšího?

Co mluví pro

Rejdaři mluví hlavně o nutnosti zajistit spojení Česka jako vnitrozemského státu s mořskými přístavy. To se ale nedaří, pokud jsou nízké průtoky vody, a těmi v posledních letech Labe často trpí. "Navrhujeme řešení, které vytvoří podmínky pro plavební ponor 1,4 metrů, a to po 345 dní v roce," sděluje ředitel Ředitelství vodních cest ČR Miroslav Šefara. Podle něj by dnes jeden jez stál 5,1 miliardy korun.

Záporů je dost

Informace o problematičnosti jezů se dostávaly na veřejnost jen pozvolna. Stále častěji teď do sporu zasahují odborníci se svými výzkumy. "Podle studie, kterou jsme vypracovali pro Ústí nad Labem, jednoznačně vychází ekonomická nevratnost jezu," říká Petr Jirásek z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně. "Navíc pokles lodní dopravy není dán nepříznivými přírodními podmínkami. Dnes je především zájem o rychlou dopravu a tomu lodě těžko konkurují," dodává.

Výtky se snášejí I z tábora "lidí od fochu". Zvolený jez prý lodní dopravu může jedině poškodit. "Kritický je totiž úsek Ústí - Děčín, ne úsek za Děčínem, kde se jez bude stavět. Všechna doprava z Německa se tak zastaví u Děčína, dál se nedostane," tvrdí bývalý ředitel Sdružení Dunaj - Odra - Labe Jaroslav Kubec. "Proto se má stavět ten jez, co není potřeba. Až bude rozestavěný, řekne se, ježišmarjá, my jsme zapomněli musí se stavět I druhý jez. Ve slušné společnosti se tomu říká podvod," namítá. Takové pochybnosti ale ředitel Šefara nepřipouští: "My držíme slovo a druhý jez pro nás neexistuje."

Pomohly by jiné lodě?

Ekologové vystupují proti jezům od začátku. Nejsou ale proti samotné lodní dopravě, jen je nutné hledat skutečné řešení. "Jezaři se fanaticky brání všem variantám kromě jezu. Bojí se, že by to bylo rychlejší a hlavně levnější. Pak by nešlo nasosat tolik peněz ze státního rozpočtu jako při stavbě," tvrdí ředitel společnosti Přátelé přírody Marian Páleník. Přátelé přírody navrhují několik možností, které by mohly jez zastoupit. "Zatím se udržuje dvousměrná plavba s šíří cesty 50 m. Kdyby se ale tok upravil na užší šířku, voda by vystoupla. Stejně tak se nepoužívají vhodné lodě. Existují lodě nízkoponorové, jenže ty tu nikdo nekupuje," vysvětluje Páleník.

Nízkoponorové lodě ale příznivci jezu označují za nesmysl. "V našich podmínkách nápady s nízkoponorovými loďmi nevycházejí. Aby loď v Labi nenarazila, musela by mít velké rozměry na šířku I délku. Ty ale přesahují dané limity. Zlepšit podmínky nejde jinak než upravením řeky," tvrdí generální ředitel ČSPL Milan Raba. Tomu zase oponuje člověk z praxe. Bývalý loďmistr Josef Vojtila v nových lodích vidí budoucnost. "Proč nevyužít práci českých lidí? U nás byla spousta loděnic, a navíc nízkoponorové lodě používá mnoho států. Jenže výstavba lodí, které nepotřebují jez, se asi někomu nehodí."

Železnice má volnou kapacitu

Jiným řešením je železnice. Proč stavět jez, když je možné převážet náklad vlakem. Podle náměstka ministra dopravy Vojtěcha Kocourka ale není na železnici místo. "Není pravda, že železnice může nahradit lodní dopravu. Už dnes je doprava po ní na hraně své kapacity," tvrdí. Tím čelí opačnému názoru většiny odpůrců stavby. Podle nich dráhy po obou stranách řeky náklad rozhodně převezou. Částečně to potvrzuje I Správ a železniční dopravní cesty. "Bez problému lze použít pravobřežní trať podél Labe. Ta je využitá jen z 30 %. Levobřežní trať je obsazená mezinárodní i vnitrostátní osobní dopravou. S ní by mohl skokový nárůst nákladních vlaků kolidovat," říká Jiří Šťastný ze SŽDC.

Co dál?

Zatím je zlověstné ticho před bouří. Čeká se na výsledky biologických průzkumů. "Vliv na některé organismy bude skutečně velký. Ale míru musíme teprve zjistit," informuje Ondřej Slavík z Výzkumného ústavu vodohospodářského. Zároveň probíhá dokumentace vlivu stavby na životní prostředí, tzv. EIA. Ta se pozdržela, podle ministerstva životního prostředí mimo jiné proto, že část hodnocení ptačích oblastí zpracovatel odmítl dokončit. Neoficiální výklad je, že závěry hodnocení byly záporné, takže se hledá nový zpracovatel. Zastánci jezu plánují stavbu na konec roku 2007. Ekologové říkají, že pokud proběhnou všechna řízení tak, jak mají, nejdříve se začne v roce 2010.

Splavnost až do Hamburku?

Jedním z výrazných hráčů v kauze jezy na dolním toku Labe je náš soused, Německo. Zastánci stavby argumentují tím, že zvýšit hladinu Labe je nutné proto, že v Německu je Labe hlubší a napojením na něj se zajistí splavnost až k Hamburku. Z německé strany však zaznívají odlišné hlasy. Tisková mluvčí saského ministerstva zemědělství a životního prostředí Katrin Schöne několikrát zopakovala, že jsou rozhodně proti dalším dílům na Labi. Zvlášť kvůli hrozbě povodní.

"Preferujeme železniční dopravu, kterou především chceme přepravovat zboží," řekla pro Českou televizi. Ještě důrazněji situaci líčí poslanec za Zelené v saském parlament Johannes Lichdi. "V Česku se šíří zcela nesmyslná představa. Německé Labe není zdaleka tak splavné, jak se tu říká. Takže i když vy postavíte jez, jen tak se náklad k moři nedostane. Na německém území by bylo potřeba ještě dalších 30 jezů. A to se rozhodně neprosadí." Ti, kdo za jezy v Česku stojí, uvádějí jiné propočty. Zhoršená splavnost německého Labe je prý jen dočasná, daná povodněmi v roce 2002.

"Setkal jsem se zástupci německého ministerstva dopravy. Ti garantují do roku 2010 dostatečnou hloubku vody," tvrdí ředitel Ředitelství vodních cest ČR Miroslav Šefara. Po povodňových opravách bude mít německý úsek Labe standardních 115 cm pro plavební ponor. Což je ale méně než 140 cm, které by mělo mít s novým jezem Labe v Česku.