Nať bramboru a sucho

V tříletých pokusech v Německu byl při různém zásobení vodou zkoumán význam natě pro výnos a stabilitu výnosu dvou odrůd bramboru.

Zelené listy absorbují energii slunečního záření a přeměňují ji na energii chemických vazeb (organickou hmotu). Úkolem stonku je k tomuto účelu optimálně nastavit listy. Množství a postavení listů a stonku má rozhodující význam pro výměnu látek mezi rostlinou a prostředím. U odrůd brambor existují, co se týče nadzemní hmoty, výrazné rozdíly jak v rámci jedné skupiny zralosti, tak i mezi různými skupinami zralosti. K objasnění významu natě pro výnos a stabilitu výnosu byla ze sortimentu středně pozdních až velmi pozdních odrůd vybrána jedna odrůda s malou tvorbou natě a jedna odrůda s bohatou natí. Obě odrůdy byly pěstovány na pokusném poli Spolkového výzkumného ústavu zemědělského při různém zásobení vodou po dobu tří let.

Srovnání odrůd

Ještě před zahájením tříletých pokusů proběhl pokus, v němž byly u osmi odrůd bramboru pro produkci škrobu určeny parametry důležité z hlediska stavby natě, jako např. hmota natě, poměr list/stonek a index listové plochy. Na základě tohoto pokusu byly vybrány odrůdy ’Producent’ (málo natě) a ’Tomba’ (bohatá nať), které byly v letech 2001 až 2003 pěstovány na stanovišti Braunschweig bez zavlažování a se zavlažováním. Absorbce světla byla pravidelně měřena fotoelektronickým senzorem (SunScan).

Zavlažováním bylo dosaženo maximální hmoty natě. Srážky během tří pokusných let byly značně rozdílné. Rok 2001 odpovídal dlouhodobému průměru, rok 2002 byl velmi vlhký a rok 2003 naopak velmi suchý.

Horší využití světla za sucha

V r. 2001 a 2002 převládal minimální, popř. nenastal vůbec žádný stres ze sucha. Proto vykazovaly pozemky v obou těchto letech (nezávisle na zásobení vodou) podobný průběh absorbce světla.

U obou odrůd bez zavlažování byla zaznamenána 90% absorbce světla (pouze 10 % slunečního záření zůstalo nevyužito) s mírným zpožděním šesti dnů (r. 2001), popř. dvou dnů (r. 2002). V suchém roce 2003 bylo bez zavlažování dosaženo 90% absorbce světla u odrůdy ’Tomba’ se zpožděním 19 dnů a u odrůdy ’Producent’ dokonce se zpožděním až 37 dnů. Ještě 26. června 2003 nebyly u odrůdy ’Producent’ na rozdíl od odrůdy ’Tomba’ zapojené řádky.

Na pozemcích bez zavlažování se v r. 2002 (bez stresu ze sucha) relativní výnos hlíz odrůdy ’Tomba’ pohyboval okolo 99 % , v r. 2001 (mírný stres ze sucha) dosahoval zhruba 109 % a v r. 2003 (silný stres ze sucha) přibližně 148 %. Ukázalo se tedy, že s klesající dostupností vody se u této odrůdy s bohatou natí relativní výnosy hlíz zvyšují. Relativní výnos hlíz odrůdy ’Producent’ se ve všech třech pokusných letech na pozemcích bez zavlažování pohyboval okolo 99 %.

Ne vždy se vyplatí hodně natě

Vztah mezi výnosem natě a hlíz byl u obou odrůd rozdílný. U odrůdy ’Producent’ s malou tvorbou natě vznikl těsný, lineární pozitivní vztah mezi výnosem natě a hlíz. U odrůdy ’Tomba’ s mohutnou tvorbou natě oproti tomu stoupal výnos hlíz se zvyšujícím se výnosem natě až na maximum a potom silně poklesl.

Toto zjištění lze vysvětlit tak, že v porostech s bujnou tvorbou natě se listy často překrývají, přičemž množství světla na nejvíce zastíněných místech je tak malé, že se zde organické hmoty spotřebuje dýcháním více, než se fotosyntézou znovu vytvoří.

Shrnutí

Sucho snižuje výnosy hlíz bramboru mimo jiné v důsledku nižší absorbce světla porostem. Schopnost odrůd tvořit různě velkou nadzemní biomasu je do jisté míry zabezpečením proti suchu. Toto zabezpečení však není zadarmo. Při dostatečné nabídce vody vede bujný růst výhonů k optimálnímu indexu listové plochy ale k nižšímu výnosu hlíz. Vědci zabývající se změnami klimatu předpovídají pro střední Evropu stále častější teplá a suchá léta. Na základě předložených výsledků by proto pro sušší oblasti měly být vyšlechtěny odrůdy s bohatou natí.

Originální práce byla publikována v časopise European Journal of Agronomy, 24, 2006, č. 3, s. 193–202.

Kartoffelbau, 57, 2006, č. 4, s. 164–165