Líh v nádrži

První cisterna najela k výdejní lávce ve Včelné a načepovala si do břicha benzin, do kterého byla přimíchána dvě procenta bioetanolu. Další si odvezla motorovou naftu s přídavkem MEŘO. Ten, kdo si tato paliva u některé benzinové pumpy koupí, zatím nic nepozná. Ani na ceně, ani na kvalitě. Od příštího roku má být ale bioetanol a MEŘO běžnou součástí pohonných hmot, k tomu jsme se zavázali EU. Budeme si muset možná u čerpacích stanic něco připlatit, ale záleží na tom, jaké možnosti státní podpory nám Evropská komise dovolí přijmout. Vede se o to boj, který nepostrádá politické souvislosti. Důležitější však je, aby systém přidávání biosložek do pohonných hmot opravdu fungoval, což není tak jednoduché, jak by si možná laik myslel.

PROBLÉM BUDE V KVALITĚ biosložek, možná však i v jejich dostupnosti. Řekl to Pavel Gračko z akciové společnosti ČEPRO, když ve výdejním skladu ve Včelné u Českých Budějovic minulý týden prezentoval pilotní projekt Biopaliva. Kvalitní MEŘO (methylester řepkového oleje) se vyváží do zahraničí a lihovary ještě nejsou připraveny uspokojit poptávku po takovém lihu, který je vhodný pro přidávání do benzinu.

Další problémy jsou technického rázu. Biosložky mají omezenou skladovatelnost a nelze je dopravovat produktovodem jako např. naftu či benzin. Do pohonných hmot je lze přidávat až při jejich výdeji ke spotřebě. Ve Včelné byla proto upravena celá výdejní technologie. Na výdejních lávkách byly instalovány kompletní měřicí tratě, úpravou prošel také řídicí software. U skladovacích nádrží pro bioetanol se musí odstraňovat atmosférická vlhkost ze vzduchu vstupujícího do nádrže. Také skladované MEŘO musí obsahovat antioxidant.

Ředitel ČEPRO Pavel Švarc ve Včelné řekl, že v České republice by dnes zavedení biopaliv bez státní podpory znamenalo zvýšení ceny benzinu o dvacet až čtyřicet haléřů a u motorové nafty zhruba kolem padesáti haléřů na litr. Až do konce letošního roku je však míchání spíš výhodné. Biosložka v pohonných hmotách umožňuje totiž uplatnit vratku spotřební daně. Bylo by proto výhodnější přidávat co nejvyšší procento, to ale zase neumožňují současné normy pro pohonné hmoty. Podle Pavla Gračka také chybí vstřícnější přístup výrobců automobilů.

PILOTNÍ PROJEKT V ČEPRO má za cíl ověřit komerční využitelnost přidávání biosložek a vychytat problémy. Jak ty, o kterých se už ví, tak ty, které se teprve objeví. Pokud jde o podporu programu biopaliv, o kterém bude již poněkolikáté jednat vláda, návrh poskytovat vratku spotřební daně by zřejmě u Evropské komise neprošel, lze však očekávat, že by mohla projít některá z forem přímé podpory výrobců biosložek.

Pavel Švarc se zmínil o výzkumu a vývoji biopaliv druhé generace, který bude probíhat v období do roku 2010. Jejich základem bude zřejmě dřevní hmota. Pokud jde o podporu biopaliv v EU, Švarc předpokládá zavedení společného tržního mechanismu - připodobnil ho k již zavedenému evropskému systému obchodování s povolenkami na vypouštění emisí CO2.