Na jaro a podzim zapomeňte, je tu doba ledová

Evropané si mohou z kalendáře nadlouho vyškrtnout dvě roční období: jaro a podzim. Podle vědců jde o důsledek periodických globálních klimatických změn. "Začíná se měnit cirkulace vzduchu. Do České republiky tedy bude proudit v mnohem větší míře ten chladnější ze západu a severu," předpovídá klimatolog Jan Pretel. Připomíná, že podobné změny přicházejí vždy velmi náhle.

Dříve to podle vědců tak dramatické nebylo - zejména kvůli čtyřem ročním obdobím. Nyní se však jaro s podzimem změní pod vlivem jiného proudění vzduchu ve velmi krátké a studené roční období. Takřka splynou s létem a zimou. Odborníci o těchto scénářích nedávno diskutovali na zahájení kampaně Evropské komise o změnách klimatu. Jejich důsledky prý mohou zmírnit i jednotlivci.

Červnové mrazy

Proč vlastně Češi mrznou po dlouhé zimě i nyní v červnu? "Zcela vážně říkám, že dnes je nám zima i proto, že se mění klima planety. A člověk ohromnou produkcí skleníkových plynů tyhle už tak dramatické výkyvy jen posiluje," vysvětluje Pretel. Vědec proto nesouhlasí s oblíbenou tezí některých ekologů, že za změnami klimatu stojí jen a jen lidé.

Ředitel odboru změny klimatu ministerstva životního prostředí Tomáš Chmelík připomíná paradox: globální oteplování, na němž se do značné míry podílí rozvoj civilizace, se může v Česku projevit i tím, že bude mnohem studenější léto a naopak teplejší zima. "Z pohledu lidí bude tedy ošklivěji. To, že je v červnu zima a na horách dokonce sněží, může s těmito klimatickými změnami souviset," vysvětluje Chmelík.

S čím by tedy měli lidé s nadcházejícími klimatickými změnami počítat? "Budou nás trápit značné výkyvy jednotlivých typů počasí - v létě i v zimě. Zejména však v létě se budou střídat vlny tropických veder, které budou náhle přerušovat krátké, ale o to prudší přívalové deště," odhaduje Jan Pretel.

Lidé by přesto neměli propadat beznaději, že budou vydáni živlům napospas. Ke zlepšení může přispět každý. Generální ředitel Evropské komise pro životní prostředí Ladislav Miko připomíná, že jen provoz osobních automobilů a domácností přispívá ke klimatickým změnám z jedné čtvrtiny. "Kvůli přírodě i našemu zdraví stojí za to žít střídměji," doporučuje.