Independent: Vědec navrhuje odvrátit klimatickou katastrofu pomocí síry

Profesor Paul Crutzen, který v roce 1995 získal Nobelovu cenu za chemii, vymyslel způsob, jak zachránit svět před globálním oteplováním. Politické mechanismy, které mají emise oxidu uhličitého snížit, jsou podle něj zhola neúčinné, a proto navrhuje radikální plán, píše deník Independent.

Tento plán spočívá v umělém ochlazování zemského klimatu pomocí částeček síry vypouštěných do svrchních vrstev atmosféry. Tyto částečky by pak odrážely sluneční světlo a teplo zpět do vesmíru. Ačkoli se tato myšlenka zdá být poněkud kontroverzní, ostatní vědci ji berou vážně, protože profesor Crutzen je uznávaným odborníkem, napsal Independent. Síra by se do svrchních vrstev atmosféry dala dopravit pomocí výškových balónů anebo by tam mohla být vystřelena ve speciálních střelách, navrhuje chemik.

Metody snažící se ochladit zemské klima se objevily již dříve, Crutzen však přímo detailně navrhl způsob provedení, včetně časového sledu a finančních nákladů. Vědec ve své studii píše, že nejlepší způsob odvracení globálního oteplování je samozřejmě radikální omezení emisí skleníkových plynů. "Pokud se emise skleníkových plynů skutečně neomezí a teplota na Zemi bude stoupat, potom bude klimatické inženýrství jedinou možností, jak proti rostoucím teplotám a ostatním efektům globálního oteplování bojovat," řekl podle Independentu vědec. "Navržená metoda také může být v krátké době zastavena, pokud by se objevily nečekané a nechtěné vedlejší efekty. Atmosféra se pak během několika let vrátí do původního stavu," dodal.

Někteří vědci však s Crutzenem nesouhlasí. Podle nich by jeho nápad mohl podporovat názor, že je snazší bojovat se symptomy globálního oteplování než s jeho příčinami. Profesor Crutzen však argumentuje tím, že mezinárodní politické snahy na tomto poli totálně selhávají, a proto by se mělo tabu "klimatického inženýrství" prolomit, napsal deník Independent.

Crutzenův plán je částečně inspirován výbuchem sopky Pinatubo v roce 1991. Tehdy se do atmosféry dostaly tisíce tun síry a v následujícím roce klesly globální teploty v průměru o 0,5 °C. Podle profesora Crutzena by mohlo i relativně malé množství síry způsobit podobné ochlazení, pokud by byla rozptýlena ve vysokých vrstvách atmosféry spíše než v troposféře. "Sírový aerosol v troposféře má také ochlazující efekt, avšak zatímco ve stratosféře vydrží částečky síry jeden až dva roky, v troposféře pouhý týden," dodal profesor Crutzen. Sloučenina, která by se k tomuto účelu používala, by musela být netoxická, nerozpustná ve vodě a nereaktivní a musela by mít relativně krátký poločas rozpadu - okolo deseti let.

Nevýhodou této metody jsou poměrně vysoké finanční náklady. I ty jsou však mnohem nižší než ztráty způsobené přírodními katastrofami, které se v důsledku globálního oteplování dají očekávat. Vedlejším účinkem metody by mohla být zvýšená destrukce ozónové vrstvy a zjasnění oblohy. Pravděpodobně by však vznikaly velmi působivé efekty při východu a západu slunce, řekl vědec.