Reuters: Kvůli změně klimatu se lidem mění životní styl

Svět se otepluje, dokonce i Inuité daleko na severu potřebují klimatizaci, napsala agentura Reuters. Na konci července, kdy ve vesnici Kuujjuaq v kanadské provincii Quebec dosáhla teplota 31 °C, objednal tamní úřad 25 klimatizačních zařízení. "V Arktidě si stavíme domy tak, aby se do nich nedostala zima. V současných vedrech jsou však neprodyšné," řekla Sheila Watt-Cloutierová, aktivistka bojující za práva Inuitů. Když už i Inuité pociťují vedro, co teprve lidé na jihu, píše agentura Reuters. Na změnu životního stylu - tedy vlastně na snahu lidí přizpůsobit se oteplování - jdou miliardy dolarů, počínaje jídlem a pitím, po architekturu a turismus. "Životní styl se změní..., obchodníci však musejí být pružní," říká Manfred Stock z Institutu pro výzkum dopadů změny klimatu v německé Postupimi. Poznamenal však, že oteplování s sebou pravděpodobně přinese i větší výkyvy zisků.

"Například zmrzlinář může mít špatnou sezónu a bude to muset ustát," uvedl Manfred Stock. "To, že se jedna sezóna povede, totiž vůbec nemusí znamenat, že se vydaří i následující." Například v Evropě následovala po katastrofálních povodních z roku 2002 vlna veder. "Dnes jsme neprodali skoro nic," říká Miriam Eid Berganová, prodavačka zmrzliny na hlavní třídě v norském Oslu a dívá se do deště. "Když svítí sluníčko, stojí tu přitom fronta dlouhá málem až na konec ulice."

Mnoho ekonomických studií uvádí, že se díky globálnímu oteplování ušetří energie. Málokde se však píše, že rostoucí teploty ovlivní zisk i výrobcům piva, opalovacích krémů, lehkého oblečení, klimatizací, plavek a otevřených aut, píše Reuters. Zemědělci budou možná moci pěstovat plodiny blíže k zemským pólům a turisté pravděpodobně opustí nízko položené skiareály v Alpách, kde bude málo sněhu, a tradiční přímořská letoviska, kde zas bude nesnesitelné vedro. Lidé na Floridě už asi nebudou chtít bydlet hned u moře, protože kvůli stoupající hladině oceánu bude pojistné neúnosně drahé. A v chladných oblastech se budou muset začít stavět takové domy, které obstojí jak v tuhé zimě, tak v horkém létě, píše Reuters.

Devadesátá léta byla pravděpodobně nejteplejší dekádou za posledních tisíc let. Podle údajů OSN byl rok 1998 nejteplejším rokem, píše Reuters. Od konce 18. století vzrostly teploty o 0,6 °C a do roku 2100 se očekává přírůstek 1,4 až 5,8 °C. David Viner, klimatolog z Univerzity východní Anglie řekl, že v příštím století se může dramaticky změnit turismus. Pláže u Středozemního moře totiž budou pro lidi ze severní Evropy příliš horké, a tak radši zůstanou doma. "Lidé ze severní Evropy jezdí ke Středozemnímu moři, protože u nich doma je počasí v létě nepředvídatelné. I na severu však jednou bude tepleji," prohlásil.

Dá se očekávat, že pivovarům a výrobcům klimatizace stoupnou zisky. Zatím je však těžké odhadnout, jak změna klimatu ovlivní například módu a zdraví. Larry Watt, starosta vesnice Kuujjuaq, vysvětlil, že klimatizaci objednali také proto, aby jim průvan nevháněl prach z venku do počítačů. Předtím, než měli na radnici počítače, mohli mít v létě okna podle libosti otevřená. A prodavačka zmrzliny v norském Oslu zase říká: "Lidé kupují méně zmrzliny než před pěti lety... Možná se bojí, aby nejedli moc cukru." Příliš velké množství lidí, kteří se budou chtít ochladit, však může vyvolat nechtěné vedlejší efekty. Například klimatizace se neobejde bez elektřiny, která je získávaná hlavně spalováním fosilních paliv – to však podle mnoha vědců globální oteplování způsobuje, napsala agentura Reuters.

Podle článku Alistera Doyla z agentury Reuters na serveru PlanetArk ze dne 8. 8. 2006

Hana Hermová