Brusel vstupuje do hry o zdraví

Text týkající se uvádění nutričních hodnot na obalech uveřejněný v magazínu Regal, doplněný komentářem prezidenta Potravinářské komory ČR Jaroslava Camplíka. Úvod: "O pravidlech týkajících se zdravotních tvrzení se stále ještě jedná. Jde o složitou záležitost, vše je o diskusi a lobbingu a na její vyřešení si ještě počkáme," říká Jaroslav Camplík. V dohledné době by měla vstoupit v platnost nová pravidla Evropské unie ohledně zdravotních tvrzení na obalech potravin. Budou představovat pomoc, nebo zdroj problémů?V dohledné době by měla vstoupit v platnost nová pravidla Evropské unie ohledně zdravotních tvrzení na obalech potravin. Budou představovat pomoc, nebo zdroj problémů?

Bruselští úředníci připravují nové směrnice zaměřené na harmonizaci používání popisů typu nízký obsah tuku, vysoký obsah vlákniny nebo snížený obsah cukru. O jejich konkrétní podobě i platnosti se zatím stále jedná. Ale už nyní se objevuje otázka, zda je potravinářský průmysl připraven vypořádat se s dalšími diktáty tohoto typu.

MĚLY BY ZMIZET NEJASNOSTI

V současné době neexistují žádné právně závazné evropské předpisy týkající se zdravotních a nutričních tvrzení. Navrhovaná směrnice, která vstoupí přímo do právních norem zemí EU, bude definovat minimální a maximální množství vlákniny nebo tuku v potravinách, jejichž obaly avizují vysoký nebo nízký obsah těchto látek. Evropská komise chce také vyjasnit nejasnosti ohledně tvrzení typu "90 % bez tuku", které mohou uvést spotřebitele v omyl tím, že naznačují nízký obsah tuku v daném výrobku a výrobek přitom ve skutečnosti zahrnuje poměrně vysoký obsah 10 %. Během prvních tří let platnosti této směrnice komise očekává, že sestaví kompletní seznam povolených zdravotních tvrzení, a bude vyžadovat exaktnější vyhodnocení ostatních tvrzení - například, že "celé zrno může snížit riziko srdečního onemocnění". Zástupci Komise jsou přesvědčeni, že tvrzení o benefitech výrobku mohou vést spotřebitele k neúměrné konzumaci něčeho, co by mělo tvořit pouze malou část zdravé výživy. Jistá tvrzení umístěná na obalech mohou zcela určitě pomoci spotřebitelům při výběru. Mohou také výrazným způsobem zvýšit prodeje. Je ale důležité chránit spotřebitele zajištěním správnosti a přesnosti toho, co obal "vykřikuje do světa".

BUDOU POŽADOVÁNY DŮKAZY. ALE KDY?

Společnosti dodávající potravinářské výrobky budou proto muset použitá tvrzení řádně doložit. V případě pochybností, například u tvrzení "obsahuje vápník pro zdravé kosti", budou s největší pravděpodobností požádány o předložení důkazů. Je ale stále otázkou, jak a kdy k těmto opatřením dojde. Rada ministrů, centrální rozhodovací orgán EU, totiž nesouhlasí se strategií zvolenou Evropským parlamentem. Rada podporuje použití nutričních profilů, ale parlament je přesvědčen, že jejich použití by mělo být kvalifikováno - takže produkt, který má málo tuku, ale hodně cukru, nebude mít na obalu pouze uvedeno "málo tuku". Je těžké odhadnout, jak se tato situace vyvine. Buď dojde ke kompromisu, nebo se projednávání protáhne do příštího roku. V případě schválení by potravinářské firmy měly 18 měsíců na uskutečnění nezbytných změn. Především velké obchodní a zpracovatelské společnosti tvrdí, že z plánovaných změn nemají obavy. Jsou přesvědčeny, že stávající tvrzení používaná na jejich výrobcích jsou opodstatněná a případné úpravy by neměly být z jejich pohledu příliš výrazné. Problém zřejmě budou mít ale některé menší firmy, které budou případně nuceny výrazným způsobem změnit podobu svých obalů. To by je mohlo přivést do velkých, především finančních potíží.

Podle časopisu Grocer zpracoval Petr Hříbal

zdravotní tvrzení

Dovoleno - nedovoleno?

> Tvrzení typu "93 % bez tuku" bude protizákonné, protože 7% obsah tuku je považován za příliš vysoký.

> Tvrzení výhradně zaměřená na děti nebo spojené s dětským vývojem a zdravím budou pravděpodobně zakázána.

> Tvrzení, že potravinářský výrobek obsahuje málo tuku, bude přípustné pouze tehdy, pokud nebude obsahovat více než 3 g tuku na 100 g nebo 1,5 g na 100 ml.

> Tvrzení, že potravinářský výrobek neobsahuje žádný cukr, bude přípustné pouze tehdy, pokud nebude obsahovat více než 0,5 g cukru na 100 g nebo 100 ml.

> Tvrzení, že potravinářský výrobek je zdrojem vlákniny, bude přípustné pouze tehdy, pokud bude obsahovat nejméně 3 g vlákniny na 100 g nebo nejméně 1,5 g vlákniny na 100 kcal.

> Tvrzení, že potravinářský výrobek je přirozeným zdrojem vitamínů/minerálů, bude přípustné pouze tehdy, pokud bude obsahovat nejméně 15 % doporučované denní dávky specifikované ve směrnici 90/496/EEC na 100 g nebo 100 ml.

Uvádění nutričních hodnot

Jaroslav Camplík, prezident Potravinářské komory ČR

O pravidlech týkajících se zdravotních tvrzení se stále ještě jedná. Jde o složitou záležitost, vše je o diskusi a lobbingu a na její vyřešení si ještě počkáme.

Ale co se pohnulo dopředu, je otázka uvádění nutričních hodnot. Převážná většina velkých nadnárodních společností se totiž dobrovolně rozhodla zavádět nutriční značení. Řídí se určitým schématem závislým na náročnosti výrobku, současně uvádějí denní doporučenou dávku a množství kalorií na porci.

Názory na tuto věc se ale diametrálně liší. Jedni prosazují samoregulaci a uvádění těchto informací. Zaštiťují se tím, že spotřebitelé takové informace chtějí. Druzí tvrdí, že to není nejchytřejší cesta, protože dává Evropské komisi návod, jak a co regulovat.

Názory spotřebitelů se také různí a realizované průzkumy jsou poměrně zavádějící. Vždy totiž záleží na tom, jak je spotřebitel dotázán. Uvádí se, že 50 % spotřebitelů tyto informace čte. Podle našeho názoru je to chybný údaj. Kdyby spotřebitel tyto údaje začal skutečně studovat a zkusil podle toho vypočítat, kolik čeho by rodina měla sníst, musel by v prodejně strávit dva dny.

Podstatou zvolené samoregulace je dobrovolnost. Ale co je dobrovolné? Jakmile s tím přijdou velké firmy a začnou takto označené zboží distribuovat, automaticky se to bude obchodním řetězcům a spotřebitelským organizacím líbit a postupně to budou chtít od všech. To je podle našeho názoru mimořádná zátěž pro malé a střední podniky, protože pro ně musí někdo takové údaje spočítat, musejí se vyrobit nové obaly. To všechno bude něco stát a následkem bude snížení jejich konkurenceschopnosti.