Záhadný zdroj gingkolidů

Jinan dvojlaločnatý (Ginkgo biloba) je ceněn jako zdroj biologicky aktivních látek, pro které byl využíván k léčbě už před tisíciletími tradiční čínskou medicínou. K těmto molekulám patří i zvláštní terpeny označované jako gingkolidy. Jejich produkci zajišťuje jinanu nezvyklý symbiont. Tomuto jedinečnému organismu přišla poprvé na stopu až v roce 2002 francouzská farmakoložka Jocelyne Trémouillaux-Guillerová z Université Francois-Rebelais de Tours. Kultivovala buňky jinanu v laboratorních podmínkách a sledovala v nich produkci farmakologicky využitelných gingkolidů. Přitom si všimla, že původně „bezbarvé“ buňky za určitých podmínek zezelenají.

Jocelyne Trémouillaux-Guillerová zjistila, že se na změně barvy buněk podílejí záhadná tělíska. Některé jejich rysy připomínaly jednobuněčné řasy. Tělíska však postrádala jak buněčné jádro tak i chloroplasty s chlorofylem. To se však od zákaldů změnilo, když buňky jinanu uhynuly. V té chvíli tělíska „oživla“ a proměnila se ve volně žijící fotosyntetizující řasu vybavenou chlorofylem. Tím byla vysvětlena záhadná změna barvy buněčné kultury.

Němečtí biologové vedení Volkerem Hussem z university v Erlangenu nyní prokázali, že se řasy nacházejí nejen v laboratorně pěstovaných buňkách ale i v jinanech rostoucích ve volné přírodě.Vědci je našli v květech i v semenech. Marně po nich však pátrali v typicky rozeklaných listech jinanů. Řasu detekovali vědci v jinanech rostoucích v Číně, Evropě i Americe.

Řasa žije s jinanem v podivné symbióze, jejíž detaily stále čekají na odhalení. V živých buňkách jinanu jsou řasy zcela závislé na svém hostiteli a získávají od něj veškeré živiny. Volker Huss je přesvědčen, že za to řasy „platí nájem“. Zřejmě pomáhají jinanu vyrábět gingkolidy. O syntéze těchto látek se ví jen málo, ale vědci zjistili, že se na jejich vzniku podílí dosud blíže neurčená organela.„Mohla by to být právě symbiotická řasa,“ říká Huss.