Obří klokani doplatili na sucho

Podle tradiční představy vyhubili gigantickou australskou zvířenu první lidé. Nové datování nálezů vede badatele k přesvědčení, že člověk je tentokrát bez viny. Dokonce ani nebyl na „místě činu“. Australská fauna i flóra se po miliony let vyvíjela často podivuhodnými cestami. Kontinent byl totiž dlouhodobě oddělen od hlavní pevninské formace. Tomu vděčíme za vznik naprosto unikátních živočišných druhů, jako jsou například ptakopysk, klokan, koala či ježura australská. Mnozí vačnatci jsou nyní ohroženi člověkem importovanými zvířaty a některé druhy již invazi podlehly. Dlouho se mělo za to, že také vyhubení mnoha jejich obřích předchůdců souvisí s příchodem člověka. Nové vykopávky ale ukazují na jiného viníka, na změny klimatu.

Australské obludárium

Australské zvířeně ještě před několika desítkami let dominovali obří dravci, kteří se velikostí mohli poměřovat s hrochy. Druh Thylacoleo carnifex se podobal africkým lvům, ale patřil k vačnatcům, stejně jako gigantický klokan, který dorůstal až tří metrů. Kosti těchto tvorů byly nalezeny například v Lake Menindee na západě australského svazového státu Nový Jižní Wales. Vykopávky v této lokalitě probíhaly už v padesátých letech dvacátého století. Při nich bylo kromě kostí prehistorických vačnatců objeveno i lovecké náčiní. Tehdy proto vědci došli k názoru, že nález zbraní nezvratně svědčí o tom, že gigantická zvířata vyhubil člověk. „Protože vědci tenkrát nemohli nalezené předměty přesně datovat, měli za to, že pocházejí ze stejné doby“, řekl agentuře Reuters Matt Cupper z University of Melbourne, který vedl novou expedici do Lake Menindee. Cupperův vědecký tým měl při obnoveném výzkumu k dispozici nejmodernější technologii k určení stáří pomocí radiouhlíkové metody. Přesná měření podle Cuppera ukázala, že kostry pocházejí z doby před šedesáti tisíci roky. Jsou tedy dvakrát starší, než se předpokládalo na základě měření z padesátých let.

Drama na liduprázdném kontinentu

Austrálci, původní obyvatelé nejmenšího kontinentu, do nových domovů přešli pravděpodobně z Asie po pevninském mostu tvořeném tehdy Malajsií, Novou Guineou a dalšími ostrovy. Některé migrační vlny možná překonaly moře dělící ostrov Timor od Austrálie na člunech. Příchod člověka spadá do období před 40 až 50 tisíci lety. Radiouhlíkové datování stanovilo stáří prvních lidských sídlišť na severu kontinentu na 48 000 let. Vymizení vačnatců má tedy jiné příčiny. „Lidé nebyli ani na „místě činu“, nejstarší důkazy přítomnosti člověka spadají do období až o deset tisíc let po vymření vačnatců,“ říká archeoložka Jacqui Duncanová a dodává: „Zvířata pravděpodobně nevydržela strádání způsobené obdobím sucha před 55 tisíci roky. Důkazy o tom, že se člověk s obřím klokanem minul nejméně o deset tisíc let, pocházejí zatím jen z jedné lokality. Vědci proto nyní plánují výzkum, který upřesní příčinu a dobu vymření gigantických klokanů na celém kontinentu.

Člověk zproštěn viny z vyhubení maxivačnatců

Asi o něco méně roztomilí než koaly či klokani byli gigantičtí vačnatci, kteří obývali Austrálii ještě před několika desítkami tisíc let. Dlouho se mělo za to, že obří varianty klokanů nebo unikátní dravci podlehli náporu lidí, kteří se na kontinent dostali před padesáti tisíci lety. Nový výzkum naleziště Lake Menindee, a hlavně přesnější určení stáří nálezů ukazuje na jiného viníka vymírání. Alespoň ve zkoumané lokalitě bylo příčinou sucho, člověk do této oblasti přišel o tisíce let později.