Když je pozemek za hubičku

Přinášíme dvanáctou část ze série článků mapujících politické aféry poslední doby. Jak dnes žijí jejich aktéři? Co zůstává nejasné? Dnes o tom, jak stát vydal spekulantům velmi levně lukrativní pozemky za miliardy korun.

Neuzavřeno Kauza s otevřeným koncem

Praha - Když loni v listopadu odcházel sociální demokrat Petr Zgarba kvůli kauze Pozemkového fondu z funkce ministra zemědělství, vypadalo to na prudký pád v jinak závratné politické kariéře někdejšího šéfa Okresní agrární komory v Havlíčkově Brodě. Do ministerské funkce totiž dostoupal jen čtyři roky poté, co se stal členem ČSSD...

Stačí se ovšem podívat na seznam poslanců za ČSSD, kteří uspěli v červnových parlamentních volbách. Zgarba je mezi nimi. A to přesto, že kvůli kauze, v níž stát přišel o pozemky za miliardy, přišel i o místo lídra sociálně demokratické kandidátky na Vysočině. „Ten jeho odchod z čela kandidátky byl spíš jen naoko. Pro řadu lidí je Zgarba na Vysočině nepostradatelný. Proto i s tím škraloupem spadl jen na třetí místo, takže se o místo ve Sněmovně bát nemusel,“ říká jeden z jihlavských sociálních demokratů, který si na rozdíl od svých spolustraníků o exministrovi příliš dobrého nemyslí.

Zgarba se do Sněmovny dostal i přesto, že ze čtyř na Vysočině zvolených sociálních demokratů dostal nejméně preferenčních hlasů. A řada lidí, kteří byli na kandidátce za ním, dostala i dvakrát víc hlasů. Jenže na přeskočení Zgarby jim to podle volebního zákona nestačilo. Fakt, že Zgarba to má mezi „svými“ na Vysočině dobré, svědčí i to, že mu asistenta dělá šéf tamní stranické organizace Zdeněk Chlád.

Řeknu mu to, ozve se

O spekulacích s pozemky se začalo hovořit poprvé loni listopadu, kdy na kauzu upozornil internetový deník Aktuálně.cz. Od podivných převodů půdy z Pozemkového fondu na skupinu podnikatelů už tehdy uběhly čtyři měsíce. „Mimořádný režim“, díky němuž se spekulanti s restitučními nároky dostali levně k lukrativním parcelám, totiž trval zhruba tři týdny, od 7. června do 1. července. Představitelé fondu, a tedy i ministr Zgarba, o spekulacích věděli (Zgarbu před spekulacemi varoval dokonce jeho předchůdce Jaroslav Palas), přesto postupovali velmi laxně a zasáhli až po třech týdnech. Podnikatelé se během této doby dostali zhruba k 600 hektarů pozemků po celé zemi. „Nemohl jsem tomu zabránit. V nejbližším možném termínu jsme tu věc napravili,“ hájil se poté Zgarba.

Dnes se ke kauze někdejší ministr vyjadřovat nechce. MF DNES mu nechala několik vzkazů a žádala ho, aby se vyjádřil. „Řeknu mu to, že jste volali. Dnes se s ním uvidím,“ sliboval minulý čtvrtek asistent Chlád. „Máme se sejít za hodinu, vzkaz mu předám,“ říkal o den později. Zgarba se přesto neozval.

Bývalý ministr může být klidný. Případem se sice zabývají policisté, Zgarba však není mezi těmi, které by vyšetřovatelé z něčeho podezřívali. Nic na tom nemění ani to, že mezi podnikatele, kteří pozemky od fondu získali, patří i Zgarbův známý Gabriel Večeřa. Ve firmách, které Večeřa ovládá, navíc dělal v minulosti i jeden ze Zgarbových náměstků na ministerstvu.

Zájem vyšetřovatelů se tak upírá především na někdejšího šéfa odboru restitucí na Pozemkovém fondu Romana Skopala. Ten se s Večeřou znal také a některé smlouvy na převod pozemků mu podle všeho osobně nosil i na setkání mimo úřad. Na Skopala podal navíc trestní oznámení přímo exministr Zgarba.

Policisté nyní tvrdí, že obvinění některých bývalých úředníků fondu (Skopala se to nakonec týkat nemusí) přijde už brzy. „Máme poznatky o porušení zákona,“ řekl minulý týden šéf finanční policie Vladimír Zimmel. Jenže totéž tvrdili někteří policisté už loni.

***

Fakta o případu

Jak případ vznikl

Pozemkový fond zavedl loni v červnu „mimořádný režim“, díky němuž si spekulanti s půdou mohli vybrat za předem nakoupené restituční nároky půdu dle svého uvážení. Fond jim během tří týdnů vydal například lukrativní pozemky v Praze-Uhříněvsi, na Trutnovsku nebo Karlovarsku. Získala je malá skupinka lidí, kteří měli kontakty na politiky a zaměstnance fondu.

Co je v případu jasné

Stát přišel zhruba o šest set hektarů lukrativní půdy po celé zemi. Spekulanti za pozemky zaplatili padesát milionů korun, přestože cena vydané půdy je až

Co je nejisté

Není jasné, proč tehdejší ministr zemědelství Petr Zgarba z ČSSD spekulacím s pozemky nezabránil, přestože jej na to upozornil ještě před zavedením „mimořádného režimu“ jeho předchůdce Jaroslav Palas. Zgarba se hájí, že nápravu chyb udělal v nejkratším možném termínu. Ale převod pozemků už nezastavil.

Jak se případ vyšetřuje

Policie se případem zabývá už přes rok, přesto dosud nikoho kvůli machinacím s půdou neobvinila. Ještě před svou rezignací podal ministr Zgarba trestní oznámení na úředníka fondu Romana Skopala. Fond pak podal sám trestní oznámení na neznámého pachatele.

Hlavní aktéři

Petr Zgarba (poslanec ČSSD) Do ČSSD vstoupil teprve v roce 2001, ale už následující rok se stal poslancem. Od dubna 2005 do listopadu 2005 byl ministrem zemědělství. Po aféře s pozemky odešel z vlády. Dobře se zná s Gabrielem Večeřou.

Roman Skopal (bývalý zaměstnanec Pozemkového fondu) Někdejší šéf odboru restitucí na Pozemkovém fondu. Měl na starosti uzavírání smluv na pozemky, které vydával fond v Praze. Vláda Skopala označila za hlavního viníka toho, co se ve fondu dělo. Skopal však tvrdí, že postupoval podle příkazů svých nadřízených včetně ministra Zgarby.

Gabriel Večeřa (podnikatel) Jeden z podnikatelů, kteří měli „dobré informace“ a podařilo se jim získat od Pozemkového fondu lukrativní pozemky za zlomek ceny. Vlastní řadu firem, které se zabývají zemědělstvím. Vedle známých z ČSSD má i velmi dobré kontakty na členy KDU-ČSL.

Autor: JAN VACA