Řepka je hit, v kraji se jí daří

Na Vysočině se stává řepka klíčovou plodinou. Dává velice slušné hektarové výnosy, je široce využitelná a její výkupní ceny jsou v porovnání s obilím velmi slušné. Pokud někdo nazývá Vysočinu krajem bramborářů, činí tak vlastně jenom ze zvyku. Takové tvrzení už totiž neodpovídá realitě. Brambory stejně jako obiloviny z polí na Vysočině ustupují, současným hitem zemědělců je pěstování řepky. Zatímco pro brambory ani obiloviny nejsou na Vysočině ideální podmínky, řepce se zde daří.

„Řepka dává velice slušné hektarové výnosy, pěstitelé jí mohou bez technických problémů nahrazovat obiloviny, je to strategická a široce využitelná plodina a její výkupní ceny jsou v porovnání s obilím velmi slušné,“ vypočítává výhody pěstování řepky farmář Arnošt Jakubec, který zastupuje soukromé zemědělce na Jihlavsku.

Ačkoli letošní úroda řepky zřejmě nebude díky počasí ideální, nezmění postoj zemědělců: řepka pro ně znamená naději na solidní přežití. I navzdory tomu, že se v kraji stále nejvíce pěstují obiloviny, především pšenice a ječmen, a to na přibližně na polovině celkové výměry orné půdy. Je to vidět i na statistických číslech: letos se oproti loňsku o šest procent zmenšila rozloha ploch osetých obilím, podobně je i o deset procent méně polí, kde jsou brambory, zato polí s řepkou je o pět procent více. Řepka přitom není plodinou, kterou by mohl pěstovat každý.

„Musí se přesně dodržet agrotechnické lhůty, či chemicky ošetřovat půdu, ale pokud se to trochu umí, řepka není špatnou plodinou, a dá se pěstovat s mírným ziskem, v těchto oblastech je pro pěstování velmi vhodná,“ řekla Marie Brodinová z havlíčkobrodské Agrární komory.

Plodina budoucnosti

Velkou výhodou řepky je, že olej z ní získaný lze spalovat v jako palivo v například v dieselových motorech traktorů, ale i v osobních autech. Při vzrůstajících cenách ropy bude zřejmě jako pohonná hmota stále vážnější alternativou.

Řepkou je za určitých okolností výhodné přikrmovat prasata i skot, na řepkový olej se využívá i v potravinářství. Komu se nelíbí jedovatě žlutá barva polí na Vysočině, kde řepka na jaře kvete, měl by si zřejmě zvyknout: jde o plodinu budoucnosti. „Není tolik riskantní na technologii jako například brambory, má jistější výnosy a nižší náklady, není příliš riskantní. Navíc je vhodná z hlediska hrozících povodní, protože při přívalových deštích z pole osázeného řepkou neuteče tolik hlíny, jako když jsou tam bramborové brázdy,“ pověděl vedoucí krajského odboru zemědělství Petr Bureš.

Zemědělci se v kraji k řepce uchylují rádi jako k jedné z plodin, když zároveň pěstují obilí. Na jednom poli nemohou pěstovat stále jenom řepku, ale mohou ji zaměňovat například s obilím, pro něž mohou využívat během roku stejnou zemědělskou techniku. Je to proto pro ně výhodné. Farmář Jakubec odhaduje, že by se rozloha ploch v kraji, kde se řepka pěstuje, mohla ještě výrazně zvýšit. „Do dvaceti procent oseté celkové orné půdy jí ještě pořád může přibývat,“ řekl Jakubec. Nyní je řepka zhruba na desetině orné půdy v kraji.

Letos však zemědělci nejsou spokojeni ani s bramborami, ani s kvalitou řepky. Kvůli dešťům, které přišly právě v čase sklizně, začala řepková semena v luscích klíčit a tím se snížily výnosy. „Olejnatost prý zatím nevypadá zle, ale jsou propady ve výnosu,“ lituje Brodinová.

Počasí letos zřejmě nepřeje všem plodinám přibližně stejnou měrou. Pokud však nastoupí ekonomické počty, řepka vítězí.

* Plodiny na polích

Osetá plocha v kraji 2005/2006 (hektary)

obiloviny 157 875/148 409

brambory 11 309/10 189

řepka 31 162/32 755

orná půda celk. 291 789/282 656

pramen: ČSÚ

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina

Autor: TOMÁŠ BLAŽEK