Integrovaná ochrana pastvin proti pcháči osetu v Kanadě

Pcháč oset (Cirsium arvense) je škodlivý vytrvalý plevel a je velmi obtížné jej regulovat. V rámci hlavního výzkumného projektu vedeného Edwardem Borkem, specialistou managementu z univerzity v Albertě, byla vyvinuta doporučení pro integrovanou ochranu rostlin pro regulaci pcháče osetu na pastvinách. Tento výzkum byl kombinovaným úsilím mezi organizacemi Alberta Agricultural Research Institute (AARI), univerzitou v Albertě, Alberta Agriculture, Food and Rural Development, BASF Canada a Dow AfroSciences a dvanáctkou samosprávných rad.

Tento výzkum pomáhá producentům zhodnotit jejich problémy s pcháčem osetem a navrhnout nejlepší regulační systémy, které maximalizují produkci píce. Integrovaný přístup zajišťuje nejlepší způsob regulace pcháče osetu. Navíc jsme zjistili, že podniknutí nevhodných činností, opatření managementu mohou skutečně zvýšit populace pcháče a snížit produkci píce.

Hodnocení ztrát výnosu na pastvině

Jeden z prvních cílů této studie bylo určit ztráty výnosu píce způsobené zamořením pcháčem osetem. Získané informace představují první rozhodující krok v přesvědčení pěstitelů, že musí počítat s příležitostnými náklady spojenými s odplevelováním pastvin. Byla provedena hodnocení na osmi místech v Aspen Parkland v centrální Albertě, kde byla dána do vztahu hustota nebo biomasa pcháče se ztrátou výnosu. Všechna místa byla typické obdělávané pastviny, na kterých převládaly běžné trávy včetně sveřepu bezbranného (Bromus inermis), lipnice luční (Poa pratensis) a pýru plazivého (Agropyron repens).

Tento výzkum ukázal, že výnos píce typicky poklesl se zvýšením relativního výskytu pcháče osetu. Pozorované vztahy byly inkonzistentní mezi místy, což pravděpodobně vyplývalo z různosti půd, druhů pícnin a lokálních pěstebních podmínek. Ale celkový trend ukazoval, že zvyšování relativního výskytu pcháče osetu mělo za výsledek pokles ve výnosu píce se ztrátami dosahujícími 2 kg/ha na každý 1 kg/ha plevele.

Herbicidy fungují nejlépe ve spojení s hnojivem

Tato studie také zkoumala, zda jednorázová aplikace herbicidu nebo posečení by mohlo poskytnout účinnou regulaci pcháče osetu na pastvinách a zda každoroční jarní aplikace hnojiva (N-P-K-S) by ovlivnilo dlouhodobou účinnost regulace plevelů až na tři roky. Byly porovnávány čtyři herbicidy se sekáním a kontrolním opatřením na čtyřech místech po celé střední Albertě. Směs hnojiv 100-45-10-15 kg/ha hnojiva N-P-K-S byla také aplikována na jaře podle doporučení pro půdní testy, v každém roce této studie. Tyto čtyři herbicidy zahrnovaly 2,4-D ester 700 (2,5 l/ha), Lontrel (0,6 l/ha), Grazon P + D (3,7 l/ha) a Dyvel DS (3,25 l/ha).

Přidání hnojiva při absenci jakéhokoliv kontrolního opatření významně zvýšilo výnosy píce a její kvalitu, ale také zvýšilo relativní výskyt pcháče osetu o cca 25 %. Podobně jednorázové ošetření posečením skutečně zvýšilo hustotu výhonků pcháče osetu v roce ošetření. Tyto výsledky ukazují, že pěstitelé, kteří používají sekání jako výjimečné ošetření, například v reakci na vyhlášku o ohlášení plevelů, může problém pcháče zhoršit. Hnojení zaplevelených pastvin při absenci regulace plevelů představuje evidentní plýtvání zdroji a financemi. Jako výsledek není hnojení pastvin a občasné kosení, samotné nebo v kombinaci, pro regulaci pcháče osetu doporučováno.

Jednorázová aplikace herbicidů měla za výsledek účinné potlačování pcháče osetu v roce ošetření, bez ohledu na to, zda byly herbicidy kombinovány s hnojením. Ale následující každoroční jarní hnojení bylo významné pro podpoření dlouhodobější kontroly pcháče osetu herbicidy - ačkoliv pcháč oset vykazoval značné známky regenerace na nehnojených pozemcích během druhého a třetího roku studie, hnojené pozemky daly vznik silnějším a vitálnějším travním porostům, které byly konkurenceschopnější a potlačovaly pcháč oset poškozený herbicidy.

Herbicidy Grazon P + D a Lontrel, aplikované ve stadiu časného pupenu pcháče osetu v červenci, spojené s jarním hnojením, poskytovaly největší regulaci pcháče osetu ke konci třetí vegetační sezóny. Herbicidy Dyvel DS a 2,4-D také potlačovaly pcháč oset po tuto dobu.

Všechny herbicidy omezovaly byliny včetně žádoucích luskovin. Specifická doporučení pro pcháč oset se budou s konečnou platností měnit v závislosti na složení píce a cílech managementu. Jestliže je významné udržování diverzity druhů, jako například v případě přirozených společenstev pastvin, používání herbicidů nemusí být nejlepší strategií regulace, protože většina herbicidů diverzitu druhů a přirozenou druhovou pokrývku omezuje.

Navíc, pastviny zamořené pcháčem osetem, na kterých převládaly trávy, ale které obsahují velký podíl žádoucích leguminóz , může být mnohem těžší obhospodařovat, jestliže prioritou je udržení leguminóz. Vedoucí výzkumného týmu Bork nedávno inicioval novou čtyřletou studii ve spojení s organizacemi Dow AgroSciences a National Sciences and Engineering Research Council of Canada, aby zkoumaly strategie, jak efektivně obhospodařovat pastviny obsahující jak leguminózy a plevely.

Kde nejsou hojné leguminózy, každoroční jarní hnojení kombinované s přípravkem Lontrel nebo Grazon P + D aplikované ve stadiu časného pupenu pcháče poskytuje největší regulaci pcháče osetu na trvalých pastvinách při současném zvyšování produkce trav a výnosu hrubého proteinu.

Na základě polních pokusů se ukazuje, že stěrač plevelů („weed wiper“) je vhodnou alternativou k celoplošnému postřikování herbicidy pro regulaci širokolistých plevelů na trvalých pastvinách. Stěrače plevelů přímo aplikují koncentrovaný herbicid na vysoce vzrůstné plevely v pícninovém porostu a využívající nasycené houby. (Pozn.překl.: „stěrač plevelů aplikuje herbicid přímo na vyšší plevely kontaktem s herbicidem nasáklou houbou, aniž by je postřikoval a vyhýbá se tak poškozování mladých semenáčků plodin“). Výhody stírání ve srovnání s postřikováním zahrnuje ekologické výhody, jako například snížení přívodu herbicidů a škod pro necílové druhy, ekonomické výhody, jako například omezené poškození leguminóz a nižší náklady, protože množství herbicidů je proporcionální k množství ošetřených plevelů.

Bylo porovnáváno stírání plevelů používající glyfosát, Dyvel DS, Lontrel a Grazon P + D při nákladech rovnajících se koncentracím založených na maloobchodních cenách herbicidů. Pouze glyfosát byl nedávno registrován pro regulaci stíráním plevelů na pastvinách.

Stírání glyfosátem při 33 %ní koncentraci komerční receptury v buď stadiu pozdního rašení nebo chmýří poskytlo přijatelnou regulaci až na dva roky po aplikaci. Ale jako rozhodující se ukázala adekvátní výškový rozdíl mezi pcháčem a pícninovým porostem. Dokonce když předcházela důkladná pastva, aby se dosáhlo separace, stírání glyfosátem poškodilo růst trav až na jeden rok po ošetření, což umožnilo invazi jednoletých plevelů.

Výhody regulace pcháče osetu a udržení leguminóz nepřevážily ekonomické ztráty ze snížené produkce trav a následující zvýšení výskytu jednoletých plevelů. Proto stírání pcháče osetu na pastvinách glyfosátem není doporučováno.

Pokud jde o jiné zkoumané herbicidy, přípravek Dyvel DS aplikovaný při 24 %ní koncentraci vedl k mírné regulaci pcháče osetu na jeden rok po ošetření. Na rozdíl od tohoto ošetření bylo dosaženo větší regulace pcháče na dva roky po jednorázovém stírání plevelů přípravkem Lontrel (dvouprocentní koncentrace) nebo přípravkem Grazon (20 procentní koncentrace). Ačkoli všechna tři ošetření omezila leguminózy na jeden rok po aplikaci, stírání plevelů s přípravkem Dyvel DS, Grazon P + D a Lontrel mělo další výhodu udržování produkce trav a minimalizování invaze jednoletých plevelů. To ukazuje, že stírání plevelů mělo takový potenciál, aby poskytlo hodnotnou alternativu k plošnému postřikování nebo stírání glyfosátem pro regulaci pcháče.

Rotační pastva potlačuje pcháč oset

Byly provedeny dvě další studie, které porovnávaly různé způsoby pastvy (podle kombinací různých frekvencí a intenzit spásání) a jejich schopnost ovlivnit relativní výskyt pcháče na pastvině. Ve třech letech vysoce intenzivní pastva s nízkou frekvencí maximalizovala výnos píce při minimalizaci hustoty a biomasy pcháče. Nepřetržitá a intenzivní pastva pícninového porostu měla za výsledek nejnižší sezónní výnos píce a nejvyšší relativní výskyt pcháče. Tato studie silně podporuje teorii, že množství a velikost plevelů jako pcháč oset odpovídá vitalitě sousedních rostlin. Kde byla pícnina větší, rychleji rostoucí a konkurenceschopnější, byly výhonky pcháče osetu méně početné a menší. Celkově - potlačování plevelů nepochybně závisí na tom, jestli je porost trvalých trav vysoce konkurenceschopný. Toho zase může být dosahováno prostřednictvím defoliace vysoce intenzivní pastvou s nízkou frekvencí.

Asociovaná polní studie využívající pokusy s pastvou v malém měřítku na čtyřech místech po tři roky v centrální Albertě odhalila, že systém vysoce intenzivní pastvy s nízkou frekvencí byl v omezování populací pcháče po několik let nejúčinnější. Působení skotu během pastvy v systému vysoce intenzivní pastvy s nízkou frekvencí minimalizovalo rozvoj výhonků pcháče a jeho kvetení a mělo za výsledek největší produkci píce na konci pokusu.

S použitím vysoce intenzivní pastvy s nízkou frekvencí zůstala většina pcháčů ve stadiu přízemní růžice. Bylo také patrné, že každé období vysoce intenzivní pastvy s nízkou frekvencí způsobilo za čas přírůstkový pokles v relativním výskytu pcháčů. Přijetí režimu vysoce intenzivní pastvy s nízkou frekvencí podobného tomu, který využíval v rámci rotačního managementu intenzivní pastevní systémy, mělo za výsledek maximální produkci píce a minimální relativní výskyt plevele. Používání praktik nepřetržité pastvy by se měli pěstitelé vyvarovat, protože ty mají za výsledek nejnižší výnos píce a nejvyšší relativní výskyt pcháče osetu.

Celkové výsledky výzkumného projektu AARI ukazují, že chovatelé dobytka by měli regulovat pcháč, aby zvyšovali výnosy píce a že k tomu mohou používat několik nástrojů. Kde je pcháč problémem, může být při regulaci pcháče osetu a zvyšování výnosů píce účinné používání herbicidů ve spojení s hnojením. Podobně měnění způsobu pastvy z nepřetržitého pastevního systému na rotační může omezovat pcháč a zvyšovat výnos píce.

Ačkoliv pcháč oset nebyl nikdy úplně eliminován, používání integrovaných přístupů včetně herbicidů, hnojiv a rotační pastvy, může fungovat společně, aby se minimalizoval dopad pcháče na produkci píce.

Top Crop Manager, 32, 2006, č. 10, s. 30 – 34