Chmelaře ničí počasí a silná koruna

Pěstitelé chmele letos očekávají propad výnosů až o 28 procent. Loni sklidili rekordních 7831 tun chmele, výnos dosáhl 1,38 tuny z hektaru. Letos to bude jen 0,96 tuny až jedna tuna z hektaru. Na propadu úrody se projevily jarní povodně, opožděné jarní práce kvůli dlouhé zimě, květnové krupobití, chladný přechod z května do června a zejména tropické počasí v červenci. Sdělil to předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumil Pázler. "Teplota v červenci dosahuje v průměru 18 stupňů Celsia, letos to však bylo o 4,8 stupně více. To zastaví tvorbu pivovarsky účinných látek, zejména alfa hořkých kyselin," uvedl ředitel žateckého chmelařského institutu Jiří Kořen. Nižší obsah pivovarsky účinných látek v chmelu může podle Pázlera ztížit vyjednávání obchodníků o ceně s pivovarskými skupinami.

"Doufejme, že pivovary pochopí, že letošní rok je extrémní, a pěstitele podrží. Na druhou stranu vzhled a zdravotní stav porostů je dobrý. Podobné problémy jako my mají i ostatní pěstitelé chmele v Evropě," doplnil. V žatecké a úštěcké oblasti povodně zasáhly 181 hektarů chmelnic. Kroupy letos poničily přes 1000 hektarů chmelnic zejména na Rakovnicku, z toho 300 hektarů intenzivně.

S krupobitím se pěstitelé na Rakovnicku a Žatecku potýkali i v červnu 2004, chmelnice tehdy poničilo z 15 až 85 procent na 700 hektarech ploch. První pěstitelé začali sklízet úrodu 20. srpna. Většina podniků ale až 25. srpna, což je zhruba týdenní skluz v porovnání s předešlými roky. Úrodu pomáhají sbírat tradičně studenti vysokých škol z Ostravy, Olomouce a Brna. Ukrajinci už nejezdí, výrazně ubylo i brigádníků ze Slovenska. Chmel zmizí z polí do 10. září. Pěstitelé letos chmelem osázeli 5414 hektarů ploch, což je meziročně o 258 hektarů méně.

"Méně osázených ploch chmelem než letos bylo u nás jen před 135 lety. V roce 1871 obhospodařovali pěstitelé v Čechách 5300 hektarů chmelnic, od té doby se jejich plochy rozšiřovaly. Zlom nastal v polovině 90. let minulého století. Nejvyšší stav jsme zaznamenali v roce 1993, kdy bylo 10 547 hektarů chmelnic. Od té doby plochy poklesly o 48 procent," řekl tajemník svazu Zdeněk Rosa.

Zemědělci by mohli od obchodníků získat za tunu chmele 140 000 korun. " Velmi negativně se však projevuje silná koruna vůči euru. Za posledních pět let je cenový propad tuny chmele až 20 procent. Je to zničující proces, pěstitelé chmele jsou vlastně hrdinové. Vždyť kvůli silné koruně už skončily skoro všechny textilky a další velké podniky," dodal prezident Unie obchodníků a zpracovatelů chmele ČR Jiří Vent.

Stále tak podle Pázlera platí, že cena pokrývá při dobré sklizni jen náklady, pěstitelům chybějí peníze na reprodukci a investice. Výměrou chmelnic je ČR na třetím místě za Německem a Spojenými státy. Z celkové produkce je 80 až 85 procent chmele určeno na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko. V loňském roce se chmel v celém světě pěstoval na 50 000 hektarech, letos je to o 1000 hektarů méně.