Zprávy z Bruselu

EU - Francie

Francouzská ministryně pro evropské záležitosti Catherine Colonna vyjádřila na shromáždění francouzských velvyslanců, počátkem měsíce značné znepokojení nad stavem Unie. Řekla sice, že Unie není v krizi, ale spíš se projevuje únava, apatie což není dobrým znamením pro potřeby obyvatel rozšířené EU. Zástupci 25 zemí diskutují své různé pozice a je stále obtížnější najít společné body. Není vidět snaha hledat „společné zájmy“ pro všechny země.

Rozšíření změnilo do základu evropský projekt a většina předstírá, že právě sledují stejný projekt. Globalizace je další překážkou a třetí je veškerá očekávání, které vkládáme do budoucnosti EU, dodala ministryně. Není nyní prakticky žádný problém, kdy by se lidé snažili jej řešit, obrací se jen na Evropu, co jim nabídne. Ale EU není na tento požadavek připravena. Evropa potřebuje další čerstvý start, aby se vyhnula riziku propadu. Francie má velmi často velmi odlišný názor na obchod ochranu EU než její liberálnější kolegové z Londýna či Skandinávie. V průběhu WTO Doha kola Francie několikrát hrozila vetem, pokud bude příliš daleko změněny podpory farmářům, kteří by podle Francie byli ponechání na pospas levným dovozům z Brazílie a Asie. Podpory na sucho. V letošním roce požádalo 40 z 96 francouzských departmentů o podporu z fondu katastrof na dopady prodlouženého sucha. Ekologická ministryně Nelly Olin k tomu řekla, že vláda je připravena a má dost času, aby vše řešila velmi klidně a důsledně. Národní výbor pro katastrofy v přírodě se má sejít 28. září na posouzení všech žádostí. Ministryně řekla, že zemědělský sektor byl velmi postižen suchem a to i přes fakt, že rozlohy zavlažované kukuřice se snížily o 8%. Kukuřice byla ve všech těchto případech nahrazena plodinami, které vyžadují méně vody.

Dánsko – kvóta na pesticidy?

Dánská vláda oznámila, že uvažuje o zavedení pokut nebo kvót, pokud farmáři nesníží spotřebu pesticidů v roce 2006. Environmentální ministryně Connie Hedegaard řekla na shromáždění farmářům, že není jen nespokojena s jejich chováním, je to nadále nepřijatelné. Pokud nedojde k zlepšení v letošním roce, pak se bude muset přikročit k přísnějším opatřením. Vládu zaskočil fakt, že došlo k zvýšení oproti 2005 a 6% zvýšení proti 2004 a 2003, kdy mělo dojít k snížení, jak byly vypracovány plány. A ministr zemědělství Schmidt ostře napadl Dánský konzultační úřad, kde podle něho leží milióny korun na poradenskou službu farmářům bez využití. Je nepřijatelné, že vlastní farmářská konzultační firma nedává rady. Podle oficiálních čísel se dostalo rad jen 74 farmářům, zatímco úřad plánoval informovat a poradit nejméně 900 farmářů.

Irsko x Brazílie – bitva o hovězí

Irská ministryně zemědělství Mary Coughlan potěšila farmáře svou žádostí na Komisi, aby zakázala dovozy hovězího z Brazílie až do doby, než bude odpovídat evropským bezpečnostním standardům. Její komentáře ale vyvolaly různé diplomatické reakce ze strany Brazílie, jak oznamuje irský Independent. Coughlan dále řekla, že buď Komise či členské země by měly užívat speciální testovací opatření na vyhodnocení jestli je hovězí z Jižní Ameriky bezpečné. Brazilský ambassador Narcis Amarante ve svém ostrém protestu nazval tyto komentáře neférové. Podle něho je ministryně pod velkým vlivem irských farmářů, kteří chtějí omezit dovozy. Reakce irských farmářů jsou velmi radikální. Ministerstvo zatím na dopis nereagovalo.

Ceny vepřového v Německu

ZMP ve své předpovědí udává, že na podzim dosáhnou ceny loňské vysoké úrovně, především kvůli snížení počtu vepřů v chovech. Největší snížení bylo konstatováno v Porýní Vestfálsku, kde také mnoho zvířat bylo napadeno prasečí chřipkou.

Poptávka po prasatech zůstává velmi vysoká, stejně jako v minulých měsících, což vede k udržení vysokých cen. Ceny vepřového jsou nyní o 15% vyšší než koncem srpna 2005. V celém Německu jsou průměrné maloobchodní ceny za kotlety okolo 5,29€/kg, což je o 11% více než vloni. Ceny za řízky jsou průměrně € 6,43, o 6% vyšší.

Obilí – intervence ohrožena

Od doby, kdy experti předložili svoji zprávu v dubnu o špatném fungování organizace trhu obilí, především s důrazem na výši skladů, Komisařka Fischler Boel pokračuje v pokusech o další reformu všech mechanismů intervence. Několikrát zdůraznila, že by k takovým změnám mělo dojít v rámci přehodnocení CAP počátkem 2009. Jako pretext má sloužit velký přebytek kukuřice v Maďarsku za poslední sezóny, a Brusel se bude snažit na příštím řídícím výboru představit projekt, který má podstatně zpřísnit podmínky pro intervenci kukuřice. Profesionálové se proto domnívají, že minimální normy, které budou zavedeny, udělají veřejné nákupy prakticky nemožné v celé EU. Pokud se Komisi podaří protlačit své návrhy ohledně kukuřice u většiny států, pak je tu další důvod se domnívat, že to nebude poslední krok, který se bude připravovat. Podle expertů se rovněž připravuje projekt na zpřísnění norem kvality pro pšenici a ječmen. Pro kukuřici chce Komise dát následující parametry:

Maximální vlhkost 13% namísto 14,5%

Zlomky 5% oproti 10%

Poškození při sušení s 0,5% proti 3%.

A minimální limit váhy pro kukuřici bude 73kg/hl.

U pšenice a ječmene chce Komise snížit vlhkost, ale nejsou ještě konkrétní čísla.

Reforma vína

Formu, kterou vybrala Komise na hloubkovou reformu sektoru, je postavena pod stále větší kritiku. Profesionální organizace ji odmítly již dříve, Rada ministrů ji kritizovala v červenci a nyní je na řadě parlament, který by měl zaujmout pozici u této velmi citlivé složky. Ve své zprávě zde řecká zpravodajka Kaerina Batzeli řekla, že likvidace 400 000 ha vinic je naprosto zbytečná oběť Evropy. Podle ni reforma nemá žádný racionální základ, chce jen rozbourat trh a převézt odpovědnost na jednotlivé země. Podle ni by měla reforma spíš posílit jednotnou politiku, zavézt opatření na vyrovnání trhu, strukturální intervence, zlepšit označení a třídění vín.

A dále by se měla reforma dělat postupně, nejlépe ve dvou fázích. V první (2008-11) by mělo dojít vyrovnání, ozdravení trhu a lepším průhlednost trhu, a přizpůsobit podpory producentům tak, aby postupně byla sladěna opatření v rámci celé Unie zajistit mnohem agresivnější obchodní politiku. Sektor se musí na to připravit, ale nesmí to přijít naráz.

V další fázi 2012-15, kdy má dojít k sjednocení celé společné politiky, by se mělo dbát na vyrovnání nabídky a poptávky, politika společná by se měla pak soustředit na národní regionální opatření. Obecné otázky jako etikety, fenologické praktiky, obecné programy promoce vína a mezinárodní dohody, musí mít jen unijní charakter.

Změny u řízení vody?

Experti, kteří se sešli koncem srpna ve Stockholmu přeložili studii o nutnosti řízení vody pro zemědělství. Pracovalo na ní přes 700 odborníků z celého světa. Zpráva velmi znepokojila ředitele Mezinárodního institutu řízení vody IWMI, Frank Rijsberman, který zde řekl, že krize vody je už aktuální v některých částech Austrálie a Číny. Podobně je na tom i Indie. Ze studie vyplývá, že zemědělský sektor na světě potřebuje 74% z celkové užité vody. Pro řadu zemí je nutné přejít k určitému stupni řízení spotřeby a hledat další možnosti jak zlepšit distribuci a zvýšit rezervace a zásoby, řekl Rijsberman.