Kdo chce uspět na evropském trhu, musí být vidět

Ohlédnutí za českou účastí na pařížském potravinářském veletrhu SIAL 2006 Je to jedna z největších světových potravinářských přehlídek. Koná se každý druhý rok na konci října v Paříži. Není možná úplně reprezentativní, pokud jde o zastoupení velkých nadnárodních koncernů. SIAL vyhledávají spíše střední a menší firmy se zajímavými produkty, s nimiž chtějí prorazit na evropském trhu či na vývoz. Letos se na pařížském veletrhu zalistovalo přes 5200 vystavovatelů z 99 zemí. Mezi návštěvníky přitom převažují odborníci: manažeři a obchodní zástupci firem, účastníci řady doprovodných seminářů a akcí.

Nejširší výběr veletrh tradičně přináší v mase a masných výrobcích. Jen firem s nabídkou výběrových šunek, pršutů či podobných delikates jsme napočítali přes stovku. Totéž lze říci o sýrech, v nichž je Francie světovou velmocí. Necvičené chuťové pohárky po několika ochutnávkách ztrácejí schopnost odlišit jemné rozdíly. Mimořádně široká je též nabídka bioproduktů a potravin zdravé výživy. Pochopitelně nechybějí ani vinaři.

Českých firem se letos v Paříži prezentovaly dvě desítky. Mezi jinými prostějovská Palírna u zeleného stromu, pražský výrobce cereálií Emco a řada dalších. Většina z nich pod národní značkou kvality Klasa ve společné expozici ministerstva zemědělství (MZe) a Státního zemědělského intervenčního fondu. Expozice připomínala plovoucí loď, v přízemí po stranách stánky firem, na horní palubě prostor pro obchodní jednání. Brusel chce omezit národní podpory "Stát účastníkům hradí větší část poplatku za výstavní plochu. Letos je to okolo miliónu korun za 200 čtverečních metrů. Další náklady si platí firmy samy," uvedl Petr Poláček, zástupce ředitele odboru propagace MZe. Obdobných expozic resort organizuje pět až šest ročně. Kromě Paříže jde o berlínskou Grüne Woche, Prodexpo v Moskvě, poznaňskou Polagru, Agrokomplex v Nitře či výstavu Anuga v Kolíně nad Rýnem. "Pro příští rok chystáme i účast na veletrhu v Číně," řekl Právu Poláček.

Nad budoucností těchto akcí, které připívají k propagaci českých potravin v cizině, však visí otazník. Evropská komise totiž připravuje novou směrnici, jež má možnost národních podpor omezit. Podle návrhů Bruselu by členské země mohly dotace poskytovat pouze firmám do 250 zaměstnanců a jen při jejich první účasti. Podle Poláčka by se to dotklo i národní značky Klasa. Česku, ale i dalším novým členským zemím EU se tyto podmínky nelíbí, považují je za diskriminační. Zavedené západní firmy se podle nich bez podpory snáze obejdou. V čem jsme pozadu Předseda Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud v Paříži zastupoval firmu ZŘUD - Masokombinát Písek. Větší průnik českých firem na západní trhy v dohledné době nečeká. "Vyvážíme na Slovensko, do Polska či Ruska fermentované salámy a další speciality. Jednali jsme i na centrálách obchodních řetězců v Německu, ale dostat se na tamní trh je velice obtížné," svěřil se Kloud. Úroveň masných výrobků v ČR a ve vyspělých zemích je podle něj již srovnatelná, rozdíl je stále ještě v úrovni balení. A také v tom, že zákazníci v západních zemích jsou ochotni zaplatit za špičkovou kvalitu, zatímco průměrný český spotřebitel upřednostňuje cenu a složení výrobku je pro něj až druhořadé.

Za šanci k navázání nových obchodních kontaktů považuje účast na podobných akcích i ředitel Polabských mlékáren Poděbrady Pavel Vybíral. Čeští potravináři by podle něj ani tuto formu podpory prodeje neměli podceňovat. "Kdo chce uspět v tvrdé konkurenci na evropském trhu, měl by být vidět a kontakty sám aktivně vyhledávat," podotkl. Jediný samostatný stánek v "masném" pavilónu měla v Paříži společnost Agropol Food. Tuzemská drůbežářská jednička zde poprvé představila novou značku RIKI Food, určenou právě pro zahraniční trhy. "Ze sortimentu kuřecího je tu největší poptávka po takzvaných zlatých kuřatech, krmených převážně kukuřicí, které mají v oblibě i zákazníci v Rakousku či Itálii. Němečtí a francouzští partneři, s nimiž jsme navázali kontakt na loňské výstavě v Kolíně nad Rýnem, se stali stálými odběrateli vodňanských kachen," řekl Právu Martin Vacek, ředitel divize zpracování drůbeže Agropolu. Letos v létě se firmě podařilo získat mezinárodní certifikáty kvality BRC a IFS, jež jsou vstupenkou na jinak takřka nedostupné evropské trhy. "Do Německa, Rakouska, Francie, Belgie a Nizozemska měsíčně vyvážíme okolo 200 tun chlazených i mražených drůbežích výrobků. Roční objem exportu dosahuje až 4500 tun," dodal Vacek.

Právo, 1.11.2006, Stanislav Ptáčník