Velmoci podepsaly dohodu o reaktoru na principu termojaderné fúze

Představitelé šesti světových velmocí a Evropské unie podepsali dnes v Paříži dohodu o výstavbě pokusného reaktoru pracujícího na principu termojaderné fúze, k jaké dochází na Slunci. Projekt si vyžádá deset miliard eur (280 miliard korun). Jeho cíl je umožnit výrobu laciné a ekologicky čisté energie prakticky v neomezeném množství. Reaktor, známý pod zkratkou ITER, bude stát v Cadarache v jižní Francii. Na programu, který je rozpočítán na 35 let, se podílejí i česká výzkumná pracoviště.

Za přítomnosti francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka dohodu podepsali předseda Evropské komise José Manuel Barroso a představitelé Číny, Indie, Japonska, Jižní Koreje, Ruska a Spojených států. Zásadní dohodu o umístění reaktoru velmoci uzavřely již loni a dnešní ceremoniál byl oficiální tečkou za dlouholetým vyjednáváním.

Chirac při podpisové ceremonii řekl, že pokud lidstvo nic nepodnikne, ocitne se během 200 let bez fosilních energetických zdrojů, takže výstavba reaktoru je v zájmu celého světa. Vyzdvihl také význam projektu z ekologického hlediska. "Jsme povinni začít s výzkumem, který připraví řešení energetických potřeb pro naše potomky," řekl.

Reaktor se začne stavět v příštím roce a do provozu by měl být uveden v roce 2018. S eventuální průmyslovou výrobou energie prostřednictvím termojaderné fúze se však v Cadarache počítá nejdříve kolem roku 2050. Reaktor má pracovat na principu fúze jader atomů v elektromagnetickém prstenci za extrémně vysokých teplot. Jako palivo bude používat deuterium z mořské vody, které se bude v reaktoru slučovat s dalším izotopem vodíku, tritiem. To se bude získávat z lithia, což je jeden z nejhojnějších prvků v zemské kůře. Reaktor by měl uvolňovat řádově větší výkon, než jaký do něj vstupuje. Navzdory desetiletím výzkumu zatím dosavadní pokusné fúzní reaktory nebyly schopny generovat více energie, než spotřebovávaly.

Chirac dnes řekl, že pokud by se podařilo tuto fúzi zvládnout, mohlo by se z litru mořské vody vyrábět stejné množství energie jako teď z litru ropy nebo z kilogramu uhlí. Navíc by do ovzduší z takovéto výroby energie neunikaly plyny, které zesilují skleníkový efekt, a tím podle vědců způsobují oteplování planety.

Prostřednictvím EU se na projektu podílejí i čeští vědci z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR. Ti vyvíjejí speciální Hallovu sondu, jež bude měřit intenzitu magnetického pole v reaktoru. Celkem má na reaktoru pracovat kolem 400 vědců z celého světa.

Podle údajů Evropské komise by fúzní elektrárna o výkonu jeden gigawatt spotřebovala za rok 100 kilogramů deuteria a tři tuny přírodního lithia k výrobě asi sedmi miliard kilowatthodin. Pro stejný výkon by klasická tepelná elektrárna spotřebovala 1,5 milionu tun uhlí a vypustila by až pět milionů tun oxidu uhličitého.

EU doufá, že koncem století by se v celém světě takto mohlo vyrábět deset až 20 procent elektřiny. Ekologické organizace jsou však k takové možnosti skeptické a kritizují nákladnost celého projektu, jeho nejistotu a dlouhý časový horizont. Činitelé EU ale argumentují nutností dlouhodobého pohledu. "Musíme hledat odpovědi nejen na krátkodobé a střednědobé problémy, ale i na dlouhodobé otázky," řekl novinářům evropský komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik.

V Cadarache je už teď jedno z největších civilních jaderných zařízení v Evropě. Podle Chiraca vytvoří tento projekt ve Francii téměř 3000 pracovních míst.

Zkrátka však nepřijde ani Japonsko, které až do loňska dlouhá léta bojovalo o umístění reaktoru na svém území. Dodá do projektu více personálu, Japonec bude generálním ředitelem ITER a japonské firmy budou dodávat nejsložitější součásti reaktoru. EU učinila Japonsku velký ústupek i ve financování projektu - Evropa se na něm bude podílet téměř 50 procenty, tedy částkou asi 4,6 miliardy eur.

Pavel Zavadil