Šéf Genoservisu: Za výjimkou na dotaci nebylo nic nekalého

Ministryně zemědělství Milena Vicenová ( ODS) zrušila výjimku na dotaci olomoucké firmě Genoservis udělenou jejím předchůdcem Janem Mládkem ( ČSSD). Nechala provést audit a exministrův postup označila za nestandardní. Lumír Grussmann, ředitel Genoservisu, který tak přišel o 27 milionů korun, odmítl, že by za ojedinělou ministerskou výjimkou bylo něco nekalého.

Čeho se týkaly projekty, na které jste chtěli získat dotace z operačního programu Evropské unie?

Finance jsme chtěli použít na rekonstrukci stájí pro prasnice a selata a odchovnu plemenného materiálu na Bouzovsku. Projekty za 120 milionů korun dokončujeme a konkrétně tuto dotaci ve výši 27 milionů korun z operačního programu Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství jsme chtěli investovat do rozvoje šlechtění v příštím roce.

Proč jste usilovali o ministerskou výjimku? To pokaždé zavání nefér jednáním vůči ostatním žadatelům a třeba i klientelismem.

Od počátku jsme věděli, že nemáme šanci splnit požadovaná kritéria. Tyto programy jsou nastaveny jen pro zemědělskou prvovýrobu a zpracovatele. My jsme organizace zabývající se šlechtěním a výzkumem. Byli jsme předem diskvali . - kováni. Navíc vůbec neexistuje dotační titul, na který bychom mohli dosáhnout, přestože význam šlechtění hospodářských zvířat je pro rozvoj zemědělství v České republice obrovský. Jsme jedna z mála . rem v tuzemsku, která nemálo investuje do genetiky holštýnského skotu, masných plemen skotu a genetiky prasat. Svou produkci vyvážíme do světa.

A ta výjimka.

Půl roku jsme s ministerstvem diskutovali o možnostech, jak dotaci získat, když nemáme šanci kritéria splnit. Byla nám navržena ministerská výjimka. Samozřejmě jsme za ni byli vděčni.

Transparentnější cesta k dotacím nevedla?

Ptali jsme se po možnosti získat peníze přímo z ministerstva. To dávalo najevo, že ví, že by mělo podpořit chov prasat, protože situace není dobrá, zejména ve zdravotním stavu zvířat. Proč to ale nešlo, na to já odpovědět neumím.

Co pro vás znamená, že peníze nakonec nedostanete?

Musíme hledat jiné zdroje. Předpokládali jsme, že v příštím roce začneme víc investovat do rozvoje šlechtění, což nyní bohužel nepůjde podle našich představ.

Hovoříte o obrovském významu Genoservisu. V čem je ojedinělý?

Konkrétně projekt, na který jsme chtěli dotaci, má sloužit k výraznému snížení nákladů chovu prasat. Uvědomujeme si, že u prasat je kromě genetického předurčení k výrobě masa a počtu narozených selat důležitý zdravotní stav. To se velmi podceňovalo a stalo se, že z 350 tisíc prasnic v ČR máme dnes jen 220 tisíc. Před pěti lety jsme byli vývozní země, dnes prasata dovážíme. Rozhodli jsme se proto vybudovat vlastní šlechtitelské chovy. Původně jsme do toho chtěli jít s některými zemědělskými podniky, ale neměly zájem investovat do šlechtění. Vloni jsme proto vykoupili středisko na Bouzovsku, které muselo projít kompletní rekonstrukcí, aby stáje a technologie splňovaly ty nejpřísnější podmínky. Za více než čtyři miliony korun jsme nakoupili špičková zvířata. Základ jsme pořídili z Francie. Do konce roku chceme mít všechny čtyři stáje zkolaudované. Nabídneme zdravá zvířata s vysokou plodností, vysokým přírůstkem a vysokou konverzí krmiv, tzn., že na přírůstek nebudou potřebovat tři a půl kila krmiva, ale o kilo míň. To všechno sníží náklady a zvýší konkurenceschopnost.

Jaká bude návratnost stodvacetimilionové investice? Neumím si to představit.

První peníze jsme začali investovat na konci roku 2005. Letos jsme stáje zrekonstruovali, nakoupili zvířata a v polovině příštího roku se nám investice pomalu začne vracet.

Rozhovor DANIELA TAUBEROVÁ